reklama

Životní úroveň může zlepšit zmírnění rozdílů mezi regiony, tvrdí studie Aspenu

úvodní obrázek

Nová studie Aspen Institutu ukazuje, že nejlépe se žije obyvatelům okresů větších měst, jako je například Plzeň, ale i některých částí Vysočiny či východních Čech. Na druhé a třetí příčce žebříčku, který porovnával kvalitu života v jednotlivých obcích republiky, se umístily okresy Ústí nad Orlicí nebo Žďár nad Sázavou. Nejhůře ve studii dopadly regiony Ústeckého a Karlovarského kraje a části Moravskoslezského kraje, na posledních místech skončily okresy Most, Teplice nebo Sokolov. Data vycházejí ze zprávy středoevropské pobočky mezinárodního think‐tanku Aspen Institute, která zmapovala regionální nerovnosti v kvalitě života obyvatel České republiky. Zpráva neporovnávala kvalitu života pouze na úrovni okresů, ale zkoumala, jak se žije obyvatelům všech obcí v Česku. A to na základě objektivních parametrů, jako je například počet exekucí na počet obyvatel jednotlivých obcí. Podle jejich výsledků se nejvyšší životní úrovni těší obyvatelé malého města Nupaky z okresu Praha‐východ, který celkově skončil ze 76 okresů až na 14. místě.

Index kvality života

Index kvality života společnosti Median bere v úvahu řadu socioekonomických ukazatelů v daném místě. Patří mezi ně míra nezaměstnanosti, počet exekucí, počet trestných činů, znečištění ovzduší, dostupnost mateřských a středních škol, dostupnost zdravotnických zařízení, přístup k rychlému internetu, počet rozvodů nebo délka dožití.
Praha nebyla do indexu zahrnuta. Index je vyjádřen na škále 0 až 100 bodů, přičemž čím vyšší hodnota odpovídá vyšší kvalitě života.

0 %100 %

Parametry kvality života – proč na nich záleží a jak důležité jsou

Nezaměstnanost

Okolo poloviny nezaměstnaných v České republice je zasaženo těžkou materiální deprivací. Výpadek z trhu práce často vede k dalším problémům v oblasti zadlužení, ale také ke snížení sociálních vazeb, pocitu společenského uznání, kvality tráveného volného času či zvýšení stresu a zhoršení zdraví. Nezaměstnanost aktuálně postihuje respondenty žijící zejména v regionu Severozápad, v částech Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, ale také v některých vnitřních periferiích českých krajů.

Exekuce

Chudá část populace v České republice je nadstandardně zasažena předlužením a spotřebními půjčkami. Exekuce a předlužení kvůli strhávání celého platu často vedou k odchodu na šedý trh práce – mimo legální a přiznané úvazky. Jsou také považovány za jeden z hlavních zdrojů recidivy trestných činů či ztrát bydlení. Problémem jsou postiženy zejména obce v Ústeckém, Karlovarském a v částech Moravskoslezského a Plzeňského kraje, kde je exekucemi často zasaženo více než 15 % populace.

Bezpečnost

Míra kriminality může ovlivňovat obyvatele přímo (sníženým pocitem bezpečí, ochotou vycházet, vyššími náklady na ochranu majetku apod.), či nepřímo (dopad na společenskou důvěru a důvěru institucím, které by měly bezpečnost zajistit). Nejvyšší bezpečností se v ČR vyznačují regiony východních Čech, Vysočiny a střední Moravy. Naopak vyšší kriminalitu mají velká města a některé regiony severozápadu Čech a Moravskoslezského kraje postižené sociálním vyloučením.

Závislost na průmyslu

Velmi vysoký počet lidí pracujících v průmyslu nemusí být příčinou zhoršování kvality života. Může ale souviset s velkou závislostí pracovního trhu na vývoji globální ekonomiky, s většími problémy s životním prostředím a menší naději dožití díky fyzicky zatěžující práci. Koncentrují se zde také profese s nižším nárůstem reálné mzdy od roku 1989.

Emise

Vývoj emisí má od roku 2002 mírně klesající trend, některé regiony (zejména Moravskoslezský kraj a průmyslové oblasti severozápadně od Prahy) jsou jimi stále zasaženy nadstandardně. Emise oxidů dusíku či oxidu siřičitého a dalších látek mají negativní zdravotní dopady, mohou ale také omezovat aktivní trávení volného času a kvůli kyselosti dešťů a dalším důsledkům mají negativní dopady na další části životního prostředí.

Vzdálenost k okresnímu městu

V regionálních nerovnostech nejde pouze o chudé a bohaté kraje, ale pozornost se nyní orientuje také na téma vnitřních periferií. Vnitřní periferie se stávají nástrojem sociálního vyloučení, protože jejich zaostávání omezuje rozvoj veřejné dopravy, vede k odchodu a stárnutí populace apod. Analýza vyjádřila tuto vnitřní perifernost vzdáleností obce k okresnímu městu. Větší segmenty obcí s velkou vzdáleností k regionálním střediskům existují například na Vysočině, v jižních a středních Čechách či na jižní Moravě.

Nedostupnost zdravotnictví

Nedostupnost zdravotnictví se může projevovat zejména v kvalitě života seniorů a je velkým problémem například ve Středočeském kraji.

Nedostupnost středních škol

Zhoršená dostupnost středních škol může být jedním z důvodů, proč děti z vnitřních periferií dosahují i při jinak stejných podmínkách (vzdělání rodičů) horšího vzdělání. Stejně jako v případě zdravotnictví jsou nadměrně postiženy regiony v okolí Prahy, které nemají nedostatečné střední školství, ale vysokou dojezdovou vzdálenost do metropole.

Nedostupnost mateřských škol

Malá dostupnost mateřských škol se osobně dotýká relativně omezené skupiny obyvatel, u nichž však může výrazně zasahovat do rodinných rozpočtů (náklady na soukromé a alternativní služby) a omezovat návrat žen do práce, což je jedním z hlavních důvodů vysoké chudoby samoživitelek a rodin s více dětmi v ČR. Tento problém prochází v Česku napříč regiony, ale více jím jsou postiženy regiony v Čechách a část Moravskoslezského kraje.

Rychlý internet v obci

Jedním z nových typů nerovností je tzv. digitální propast (digital divide) – tedy rozdíly v možnosti a schopnosti používat nová média a digitální technologie, které souvisí s pracovní uplatnitelností i možností komunikace s úřady či vyhledávání informací o službách. Tyto možnosti jsou podmíněny věkově a vzdělanostně, ale i regionálně. Zejména některé regiony východních Čech a Vysočiny se totiž stále potýkají s nedostupností rychlého internetu.

Dlouhověkost - naděje dožití

Naděje dožití souvisí s počtem let strávených produktivním zdravým životem, ale také s dalšími věcmi, které se do kvality života promítají – například s kvalitou životního prostředí a životním stylem. V Česku mají výrazně nižší naději dožití lidé v chudších regionech – tedy ze severozápadu Čech a Moravskoslezského kraje.

Saldo obyvatel (přírůstek či úbytek)

Úbytek obyvatel může být důvodem snížené kvality života v obci, ale je také důvodem jejího snižování, protože vede k často k odchodu mladších a vzdělanějších obyvatel, omezení poptávky a občanského života apod. Nejvíce postihuje některé vnitřní periferie krajů, ale také maloměsta a některé pohraniční regiony.

Rozvodovost

Vysoká rozvodovost Česko trápila zejména v době ekonomické krize (2008–2013) a kvůli oslabení vazeb a dopadům rozvodů na ekonomiku domácností a spokojenost dětí ve škole může dále ovlivňovat kvalitu života.

Počet věřících v obci

V obcích s vyšším počtem věřících je méně lidí, kteří nevolí či volí antisystémové strany. Hypoteticky je tomu tak díky tomu, že vyšší počet věřících může indikovat vyšší úroveň komunitního života a stálosti rodinných vazeb, ale i díky vyšší loajalitě vůči tradičním stranám napojeným na komunitu věřících.

reklama