reklama

Konec záchranného programu pro Řecko. Země splnila všechny předepsané podmínky

Řecko se stalo symbolem dluhové krize v eurozóně. Od bankrotu ho v roce 2010 zachránila jen mezinárodní pomoc. V pondělí 20. srpna ale záchranný program úspěšně končí. Řekové dokázali splnit všechny předepsané podmínky.

Řecko nakonec potřebovalo celkem tři záchranné programy. Jeho záchrana tak byla výrazně složitější než v případě Irska nebo Portugalska. Tyto státy se z problémů úspěšně dostaly. Ale to, jestli šťastně skončí i řecká tragédie, zatím vůbec není jisté. Řecko v posledních letech opět dosahuje hospodářského růstu a nezaměstnanost klesá.

Výsledky státního rozpočtu jsou vynikající, vysoké schodky jsou dávno minulostí. Ale například Mezinárodní měnový fond varuje, že léčba, kterou Řecku předepsala eurozóna, je až moc tvrdá. Fond se bojí, že vysoké přebytky rozpočtu, které musí Athény podle dohody vykazovat dalších několik desítek let, by nedokázala zvládnout ani výrazně silnější země, než je Řecko.

To by znamenalo, že úspory řeckou ekonomiku přiškrtí až příliš a její růst bude jen slabý. A někdy po roce 2030 se tak opět objeví pochybnosti o tom, zda Řecko své dluhy dokáže splácet. Eurozóna to označuje za zbytečně pesimistickou předpověď. Tvrdí, že pokud Řekové nepovolí tempo a nevrátí se zpět k dřívějšímu žití na dluh, mohou své problémy nechat definitivně za sebou.

Srovnání krizí

(Reálný HDP, začátek krize = 100 %)

Srovnání krizí

280 miliard eur

V přepočtu přes sedm bilionů korun. Zhruba tolik Řecku od roku 2010 půjčili jeho mezinárodní věřitelé v rámci celkem tří záchranných programů. Většinu půjček poskytla eurozóna, menší část Mezinárodní měnový fond.

26 procent

O tolik se řecká ekonomika propadla oproti roku 2007 v době nejhlubší krize v roce 2014. Žádný jiný stát od konce druhé světové války nepostihl v době míru tak drastický ekonomický pokles. Zotavení Řecka z krize je výrazně pomalejší než to, které proběhlo v zemích nejvíce zasažených světovou hospodářskou krizí z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století.

Vývoj výnosů desetiletých řeckých vládních dluhopisů

Během roku 2015 výrazně vzrostly výnosy řeckých státních dluhopisů požadované investory za jejich držení s tím, jak rostly obavy z možného bankrotu a vystoupení země z eurozóny. Významně se tak tedy změnila situace v porovnání s rokem 2014, kdy se řecké vládě podařilo umístit mezi mezinárodní investory, například z řad investičních fondů, tříleté a pětileté dluhopisy v celkové hodnotě 4,5 miliardy eur, přičemž zájem byl několikanásobný. Na světové finanční trhy se tehdy Řecko vrátilo poprvé od roku 2010, kdy potřebovalo první záchranný balíček. čtěte více

Na další návrat si Řecko muselo počkat další tři roky, kdy prodalo dluhopisy za tři miliardy eur. Důvěru investorů Řecko znovu získalo plněním podmínek věřitelů, postupným zlepšováním ekonomické situace a také tím, že se mu v červnu podařilo dosáhnout dohody se zeměmi eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem na uvolnění další části peněz ze třetího záchranného programu.

Výnos dluhopisů se splatností v roce 2022, které Řecko pro svůj návrat na finanční trhy v loňském roce vydalo, dosáhl 4,625 procenta. Původně přitom řecká vláda očekávala, že bude ročně investorům vyplácet 4,75 procenta. I tak to ale bylo výrazně více, než za své dluhopisy platí investorům méně rizikové země, včetně České republiky.

(v %, týdenní graf)

1,9 procenta

Tolik by letos měl dosáhnout růst řecké ekonomiky. V roce 2019 počítají odhady s tempem 2,3 procenta.

4 procenta

Takový je přebytek řeckého státního rozpočtu za rok 2017 bez započtení nákladů na splátky dluhů. Jde o takzvaný primární rozpočtový přebytek, který je ukazatelem toho, jestli si země dokáže žít „za své“. Řecko má z tohoto pohledu skoro dvojnásobně lepší výsledek než Česko.

20 procenta

Tolik lidí je v Řecku bez práce. To je víc než dvakrát tolik než před začátkem krize. Nezaměstnanost ale v Řecku postupně klesá – ještě v roce 2014 nemělo práci skoro 30 procent lidí.

20 procenta

Tolik Řeků žije pod hranicí extrémní chudoby, to znamená, že nemají dost peněz například na to, aby si mohli pravidelně dovolit jíst maso nebo si pořídit pračku či odjet na týdenní dovolenou. Hůře jsou na tom v rámci EU jen Bulhaři.

178 procenta

Údaj představuje velikost řeckého státního dluhu. Řecko je tak jednou z nejzadluženějších zemí na světě. Bezprostředně ale tato statistika není důležitá – Řecko až do roku 2033 nemusí díky dohodě se svými věřiteli prakticky žádné dluhy splácet. Eurozóna věří, že řecká ekonomika do té doby podstatně vzroste a velikost dluhu už nebude tak hrozivá.

24 miliard eur

Taková je finanční rezerva, kterou Řecko nashromáždilo. V příštích dvou letech si tak nemusí na trzích nic půjčit.

Akciový index athénské burzy

Zdroje dat: Evropská komise, Eurostat, Business Insider

reklama