Oba státy se vyhýbají vzájemnému střetu, ale letos 7. února při americkém náletu na východě Sýrie zemřely desítky ruských žoldnéřů. Rusko chce u moci udržet Asada, kterému vojensky pomáhá, pro Spojené státy je prioritou úplná porážka Islámského státu. S Asadem Američané odmítají spolupracovat.

Ankara si nepřeje v Sýrii vytvoření kurdského státu - de facto nezávislého. Obává se vlivu na svoji kurdskou menšinu. Zároveň ale USA syrské Kurdy vojensky podporují, takže mezi Tureckem a Spojenými státy je značné napětí. Turci chtějí mít pod kontrolou severozápadní část Sýrie až k řece Eufrat.

Země se ocitly na hraně konfliktu v listopadu 2015, kdy turecká stíhačka sestřelila ruský letoun. Poté ale začaly spolupracovat. Liší se však nadále v názoru na syrského prezidenta Bašára Asada. Turci tvrdí, že musí dříve nebo později odstoupit, Rusové ho chtějí v Damašku udržet.

Írán neuznává právo Izraele na existenci, zároveň finančně, dodávkami zbraní a účastí bojovníků svých elitních Revolučních gard pomáhá spolu s Ruskem Asadovu režimu přežít. Izrael varuje, že stálé íránské základny v Sýrii jsou pro něj nepřijatelné. 10. února vyslali Íránci ze syrského území nad Izrael průzkumný bezpilotní letoun, Izraelci v odvetě bombardovali íránské pozice v Sýrii.

Americký prezident Donald Trump obviňuje Írán z podpory terorismu a kritizuje dohodu o íránském jaderném programu, kterou uzavřel jeho předchůdce Barack Obana. Konflikt Íránu s Izraelem nebo naopak americké útoky na Asadův režim mohou vést v Sýrii i k přímému střetu mezi americkými a íránskými silami. Obě země navzájem požadují stažení vojáků té druhé ze Sýrie.