Události 2019: Nenudili jsme se. Babiš, brexit, klima a ženská ofenziva v Evropě

Události 2019:

Nenudili jsme se - Babiš, brexit, klima a ženská ofenziva v Evropě

Podle předpokladů se od roku 2019 loni touto dobou nijak převratné události příliš neočekávaly ani na domácí scéně, ani ve světě. Rozhodně však nelze říci, že by se konzumenti zpravodajství Hospodářských novin a dalších médií nakonec nudili. Přinášíme vám proto stručnou redakční rekapitulaci uplynulých dvanácti měsíců.

Babišovy kauzy

Premiér Andrej Babiš (ANO) prakticky celý rok dále čelil podezřením z konfliktu zájmů kvůli dotacím, které z fondů EU přijímá koncern Agrofert. Ten předseda vlády deponoval podle zákona do tzv. svěřenského fondu. Formálně tedy není jeho majitelem, ve vedení fondu však například figuruje jeho manželka Monika Babišová.

Babišův střet zájmů řešila Evropská komise (EK), ale také třeba městský úřad v Černošicích, kde má premiér trvalé bydliště. Současně orgány činné v trestním řízení stále ještě šetřily podezření z dotačního podvodu kvůli tomu, že Farma Čapí hnízdo získala od EU dotaci 50 milionů určenou pro malé a střední firmy. Existuje přitom důvodné podezření, že ve skutečnosti farmu ovládá a provozuje Agrofert. Trestnímu stíhání čelil jak sám Babiš, tak i další členové jeho rodiny včetně manželky a syna.

V přestupkovém řízení v Černošicích premiér uspěl, když po opakovaných odvoláních nadřízený středočeský krajský úřad, který ovládá hnutí ANO, řízení zastavil. Naopak policejní vyšetřovatelé došli k závěru, že v kauze Čapí hnízdo byl dotační podvod spáchán, a podali státnímu zastupitelství návrh na obžalobu. To po několikaměsíčním prošetřování trestní stíhání Andreje Babiše a dalších zastavilo. Jeho verdikt ovšem následně zvrátil Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který nařídil v Babišově stíhání pokračovat, v platnosti ponechal zastavení trestního stíhání většiny ostatních obviněných.

Další nepříjemná zpráva pro premiéra potom v závěru roku přišla z Bruselu. EK zaslala do Prahy výsledek přešetření auditu, z nějž podle dostupných informací vyplývá, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a České republice kvůli tomu hrozí, že bude muset vracet stamilionové dotace.

Hra o brexit

Evropská politika přitom žila po celý rok hlavně plánovaným odchodem Británie z EU, o kterém rozhodli britští voliči v referendu. Nejprve koncem března britští poslanci i napotřetí odmítli dohodu o podmínkách odchodu své země z unie. O měsíc později se EU s Británií dohodla na dalším odkladu brexitu, a to až do 31. října.

V červnu se premiérka Theresa Mayová vzdala funkce lídra Konzervativní strany, kterou zastávala od července 2016, a členové vládní Konzervativní strany zvolili novým lídrem, a tedy i premiérem bývalého londýnského starostu Borise Johnsona. Slíbil, že brexit už se nebude odkládat a že Británie evropský blok opustí opravdu 31. října.

V říjnu se ovšem Británie a EU se dohodly na nových podmínkách brexitu. Odchod by se měl uskutečnit do konce ledna 2020. V polovině prosince se pak v Británii uskutečnily mimořádné parlamentní volby, které drtivě vyhráli Johnsonovi konzervativci, a prakticky tak byl potvrzen lednový termín brexitu.

Rath do vězení, Dalík na svobodu

Lobbista Marek Dalík, který byl více než poradcem bývalého premiéra Mirka Topolánka, podal žádost o podmíněné propuštění z vězení, v němž byl za podvod při nákupu obrněných transportérů Pandur. Soud jej propustil 18. listopadu po 2,5 roku. Dalík deklaroval, že již nadále nehodlá žít v České republice.

Naopak exministr zdravotnictví za ČSSD a někdejší středočeský hejtman David Rath nastoupil do věznice v Teplicích. Odsouzen byl po letitém soudním procesu k sedmi letům za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad. Zatčen byl s krabicí na víno, v které si nesl sedm milionů korun v hotovosti. Doposud tvrdí, že neví, jak se do ní dostaly.

Greta a klima

Dalším tématem letošního roku byly klimatické změny a otázka, jak jim čelit. Tváří tohoto tématu se stala švédská šestnáctiletá studentka Greta Thunbergová. Mladá aktivistka je jednou ze čtyř osobností, které byly vyznamenány takzvanou alternativní Nobelovou cenou, a americký časopis Time ji vyhlásil osobností roku.

Její projev na zasedání Valného shromáždění OSN se stal naopak terčem výsměchu ze strany odpůrců globálních opatření na ochranu klimatu.

Američtí meteorologové ovšem potvrdili, že letošní červenec byl nejteplejším měsícem na planetě v historii dosavadního měření od roku 1880. A v září vyšly stovky tisíc lidí po celém světě do ulic, aby demonstrovaly za lepší ochranu klimatu. Série celosvětových stávek a protestů začala v Tichomoří a postupně se přidávali lidé v Austrálii, Asii, na Blízkém východě, v Africe a v Evropě.

V listopadu vyhlásil Evropský parlament symbolicky stav klimatické nouze v celé unii.

Eurovolby a nová komise

Květnové volby do Evropského parlamentu s nejvyšší účastí za poslední dvě desetiletí přinesly vzestup ekologických a také nacionalistických či populistických stran. Vládní strany neuspěly v Německu, ve Francii ani v Británii, svých nejlepších výsledků naopak dosáhly vládní pravicoví nacionalisté v Itálii, v Maďarsku či v Polsku. Mezi frakcemi evropského parlamentu zvítězila Evropská lidová strana, která získala 182 křesel.

Následně europarlament zvolil poměrně překvapivou většinou šéfkou Evropské komise dosavadní německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Ta za jeden ze svých hlavních cílů prezentovala právě boj s klimatickými změnami a dosažení uhlíkové neutrality v Evropě.

Česká dosavadní eurokomisařka Věra Jourová získala post místopředsedkyně EK. V novém týmu Ursuly von der Leyenové bude mít na starosti dodržování hodnot EU a transparentnost.

Hongkong a ti další

V Hongkongu vyvolal mnohaměsíční masové protesty připravovaný zákon, který by umožňoval vydávat do komunistické Číny odsouzené lidi. Odpůrci zákona se obávali, že by to znamenalo faktické a definitivní postavení obyvatel Hongkongu pod jurisdikci čínského režimu. Protesty neustaly ani poté, co byl problematický zákon stažen z projednávání. Demonstranti dále požadují především demokratické reformy a záruky omezení vlivu Číny. V místních volbách v Hongkongu, které měly rekordní účast, potom jasně zvítězili kandidáti prodemokratických stran. Jejich vliv na reálnou politiku je však silně omezený.

Prodemokratické demonstrace a protesty ovšem neprobíhaly letos zdaleka jen v Hongkongu. Téměř celý rok probíhaly každý pátek až milionové demonstrace v Alžírsku. Liberálně orientovaní demonstrati odmítali původně, aby prezident Abdalazíz Buteflika, který byl u moci 20 let a o jehož zdravotní způsobilosti vykonávat funkci panovaly značné pochybnosti, znovu kandidoval na post hlavy státu. Buteflika nakonec pod tlakem nekandidoval a novým prezidentem byl v mimořádných volbách zvolen Abdal Madžíd Tabbúni. Jeho volbu však pro jeho spojení s dosavadním režimem a nedemokratičnost voleb odmítá opozice uznat a protesty dále pokračují i přes policejní represe.

Spor o ministra kultury

V květnu ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) oznámil svou rezignaci. Důvodem byla silná kritika kulturní veřejnosti kvůli odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Jeho kritici mu také vyčítali, že se již jako ministr kultury účastnil křtu knihy komunistického poslance Miroslava Grebeníčka. Prezident Zeman ale demisi nepřijal. Staňka nakonec odvolal až k 31. červenci a teprve koncem srpna jmenoval novým ministrem kultury bývalého ministra zahraničí a někdejšího předsedu Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Spor o jmenování vyvolal intenzivní diskuse o výkladu prezidentských pravomocí.

Zemřel Karel Gott

Posledního rozloučení se zpěvákem Karlem Gottem, který zemřel 1. října, se na pražském Žofíně zúčastnilo asi 49 tisíc lidí. Následující den se v chrámu svatého Víta konala zádušní mše. Rozloučení s úspěšným popovým zpěvákem, který byl v Česku specifickým fenoménem, se účastnili vedle uměleckých celebrit i mnozí političtí představitelé včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.

Zádušní mši za umělce, který se netajil tím, že není křesťanem, a jehož postoje za komunistického režimu jsou mnohými pokládány za problematické, osobně celebroval pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.

Přebírají Evropu ženy?

Novou šéfkou Evropské komise, tedy formálně nejvlivnější Evropankou, se stala dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Ve druhém kole prezidentských voleb na Slovensku zvítězila právnička a protikorupční aktivistka Zuzana Čaputová nad místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem v poměru 58,40 ku 41,59 procenta hlasů. Úřadu se ujala 15. června.

Nejmladší premiérkou na světě se stala ve věku 34 let nová finská předsedkyně vlády Sanna Marinová. V čele pěti stran současné vládní koalice jsou navíc pouze ženy.

Skóre snižuje letos pouze jen již zmíněná rezignace britské premiérky Theresy Mayové.

Miloš Cihelka, Jan Kačer 26. 12. 2019 Další infografiky