reklama

Počet očkovaných klesá. Část rodičů se obává nežádoucích účinků vakcinace

úvodní obrázek

Počet očkovaných klesá, vakcína je méně účinná

Vakcinace je jedinou prevencí proti spalničkám, i když není stoprocentní. K rozšíření nemoci napomáhá, když jsou v populaci řádně nenaočkované skupiny. Těmi mohou být cizinci z některých zemí nebo děti, které rodiče nechtějí nechat očkovat. Jak je vidět z údajů o proočkovanosti, rodičů, kteří nenechávají děti očkovat, přibývá. Obávají se nežádoucích účinků vakcinace. Odborníci ale namítají, že nemoci představují mnohem větší riziko než očkování proti nim. Ministerstvo zdravotnictví prosazuje státní fond, z něhož by děti s vážnými komplikacemi po očkování dostávaly odškodnění.

Dalším faktorem, který přispívá k šíření spalniček, je takzvané vyvanutí imunity, zjednodušeně řečeno vyčerpání efektu očkování. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který je zároveň dlouholetým předsedou České vakcinologické společnosti, jde o nový problém. Vznikl tak, že se lidé v posledních dvaceti letech neměli šanci setkat s divokým virem spalniček, protože případů nákazy bylo minimum. „Imunitní systém se oslabil a hladiny protilátek nejsou dostatečné. To je fenomén, se kterým se dříve nepočítalo. Donedávna jsme si mysleli, že očkování bude celoživotní,“ podotkl Prymula na veřejném slyšení v Senátu.

Výskyt spalniček v Česku

* Importováno bylo v tomto roce 19 případů spalniček ze sedmi zemí, z toho 10 případů z Ukrajiny.

Dvě třetiny nemocných (rok 2019) tvoří dospělí starší 18 let.

Co jsou spalničky

Spalničky patří mezi nejnakažlivější virové infekce, snadno se šíří vzduchem. Zpočátku připomínají nachlazení s rýmou, kašlem a zvýšenou teplotou. Nemocný má zarudlé oči. S postupujícím onemocněním se může teplota vyšplhat až na 41 °C. Pak se objevuje červená vyrážka, která se šíří po celém těle. Nemoc mohou provázet různé komplikace, může dojít k zánětu ucha, zápalu plic či zánětu mozku. Přibližně jeden z tisíce nemocných na spalničky zemře. V Česku nebylo po roce 1989 zaznamenáno žádné úmrtí.

82 596 lidí

se loni nakazilo spalničkami v Evropě. Jde o nejvyšší číslo za poslední dekádu, nakažených bylo loni třikrát víc než předloni a patnáctkrát víc než v roce 2016. Největší problémy má v Evropě Ukrajina. Loni zaznamenala 54 tisíc případů spalniček. S nemocí se potýkají i státy mimo Evropu. Předměstí amerického New Yorku minulý týden kvůli spalničkám vyhlásilo stav nouze. Problémy mají i v Kalifornii a Texasu.

72 nemocných

zabily spalničky v Evropě v loňském roce podle Světové zdravotnické organizace.

89 712 lidí

Tolik lidí onemocnělo spalničkami v roce 1966, před zavedením povinného očkování.

Povinná očkování v Česku

věkvakcína
3. měsíc1. dávka hexavakcíny (záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, haemophilus influenzae b)
5. měsíc2. dávka hexavakcíny
11. až 13. měsíc3. dávka hexavakcíny
13. až 18. měsíc1. dávka MMR vakcíny (spalničky, zarděnky, příušnice)
5. až 6. rok2. dávka MMR vakcíny + přeočkování záškrtu, tetanu, černého kašle
10. až 11. rokpřeočkování záškrtu, tetanu, černého kašle a dětské obrny

Proočkovanost u MMR vakcíny

ročník narození dítěte; podíl očkovaných (v %)

Proočkovanost u hexavakcíny

ročník narození dítěte; podíl očkovaných (v %)

Zahájení plošného očkování v Česku

Pozn.: Očkování proti tetanu by se mělo obnovovat po 10 až 15 letech, ostatní očkování mají být teoreticky doživotní. V poslední době se však ukazuje, že tomu tak být nemusí a může dojít k vyvanutí vakcíny.

Úmrtí na infekční nemoci

rokdětská obrnazáškrtčerný kašeltetanusspalničkyzarděnky příušnice
1946168284338516000
1950131391665717901
195538146184212
1960113414810
1961 až 197001212129114
1971 až 19800000003
1981 až 20000000001

Výskyt spalniček v krajích

k 17. 3. 2019


Importováno bylo v tomto roce 19 případů spalniček ze sedmi zemí, z toho 10 případů z Ukrajiny.

Věkové složení nemocných spalničkami, 2019


zdroj: Česká vakcinologická společnost, WHO, SZÚ, EPIDAT

reklama