reklama

Lidstvo poprvé v historii pohlédlo do absolutní temnoty černé díry

úvodní obrázek

Od včerejšího dne lidstvo konečně ví, jak ve skutečnosti vypadají tajemné černé díry. Až dosud se v médiích objevovaly jen veskrze umělecké představy. Jde o ohromný úspěch, jenž je výsledkem více než deset let trvající práce vědců z celého světa.


Fotografie níže zachycuje obří černou díru v centru galaxie Messier 87. Je na ní patrný jasný ohnivý kruh tvořený prachem a plyny, které obklopují černou díru. Světlo je navíc zahnuté intenzivní gravitací černé díry, která je 6,5miliardkrát masivnější než naše Slunce, sdělili vědci.


Co je černá díra

Existence černých děr vyplývá z Einsteinovy teorie relativity. Jde o objekty, které extrémně zakřivují časoprostor a zároveň ve svém nitru dosahují nekonečné hustoty. Co se k nim příliš přiblíží, černé díry pohltí. Nepřímo byla existence černých děr potvrzena v 70. letech. Přímo teprve před třemi lety díky pozorování gravitačních vln. Černá díra má většinou čtyři části. Kolem samotné černé díry obíhají oblaka plynů a prachu, který září. Na tento akreční disk navazuje horizont událostí. To je mez, při jejímž překročení již není návratu. Neunikne ani světlo. Proto je samotná černá díra absolutní temnotou. Uvnitř ní by se měla nacházet singularita, což je bod o nekonečné hustotě. Některé černé díry navíc urychlují hmotu k rychlosti světla a vysílají ji do hloubi vesmíru. Jde o plazmatické výtrysky ve tvaru trubice mířící od černé díry, které mohou být delší než celá galaxie.

Schéma černé díry

Druhy černých děr

Asi nejznámější jsou hvězdné černé díry, ty vznikají na konci života hmotných hvězd. Hvězda po vyčerpání paliva nedokáže odolat ohromné gravitační síle a zhroutí se do černé díry. Pak jsou tu galaktické černé díry, což je i případ objektu Sagittarius A, jenž leží uprostřed Mléčné dráhy. Jejich původ je zatím zahalen tajemstvím. Navíc by měly existovat primordiální černé díry, které vznikly při velkém třesku. Měly by být malé o rozměrech elementárních částic a zářit vlivem Hawkingova záření. Zatím ale nebyly nikdy pozorovány.

Otec černých děr Stephen Hawking

Britský fyzik je pomyslným otcem černých děr. Zasvětil jim celý svůj život. Podle něj skrývají odpovědi na otázky, jak začal vesmír či zda lze předpovídat budoucnost. Vychází z toho, že singularita uvnitř černé díry tu podle Einsteinových rovnic byla i při samotném počátku vesmíru. Asi nejznámějším přínosem Hawkinga je Hawkingovo záření. Loni zesnulý fyzik předpověděl, že i černé díry září, ztrácí svou hmotnost a jednou nakonec zmizí.

Teleskop horizontu událostí

Jde o virtuální teleskop, který vědci připravovali desetiletí. Tvoří ho globální síť osmi radioteleskopů na pěti kontinentech světa. Tyto teleskopy jsou schopné simultánně sledovat nebe a sdílet data. Dohromady se tak chovají jako jeden velký radioteleskop o průměru Země. Během jediné noci teleskop nasbírá více dat než hadronový urychlovač v CERN za celý rok. Na obrázku je jeden z radioteleskopů v Chile.

reklama