Rok 2018 v Česku: Babišovy kauzy míří do Evropy a komunisté k moci

Rok 2018 v Česku:

Babišovy kauzy míří do Evropy, komunisté k moci a lidé se zalykají vedrem

Jakub Šídlo, Jan Kačer (grafika)

Komunisté u moci, sucho, kůrovec, oslavy sta let republiky, dvě vlády nebo hned troje volby. Rok 2018 v Česku rozhodně nebyl chudý na důležité události a změny jak v každodenním životě lidí, tak v politice. Vše vyjmenované ale podobně jako v uplynulých letech přebil Andrej Babiš a jeho kauzy.

6. 3. – Zdeněk Ondráček (KSČM) se vzdal funkce předsedy komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.

16. 3. – Pražský městský soud potvrdil, že Rus Jevgenij Nikulin, o jehož vydání usilovaly USA i Rusko, nemá nárok na humanitární azyl v ČR. Údajný hacker byl do USA vydán 30. března.

22. 3. – Při výbuchu v areálu chemičky v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku zemřelo šest lidí a další byli těžce zraněni.

28. 3. – Pražský vrchní soud potvrdil patnáctiletý trest pro uprchlého Radovana Krejčíře za skutky spáchané v ČR. Verdikt je pravomocný.

30. 3. – Nejvyšší soud potvrdil míchačům metanolem kontaminované směsi Tomáši Křepelovi a Rudolfu Fianovi doživotní tresty vězení.

9. 5. – Papež František vyzval pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duku, aby pokračoval ve funkci, dokud nebude stanoveno jinak.

27. 6. – Krajský soud v Praze podruhé uznal Davida Ratha a dalších deset obžalovaných vinnými z korupce a ovlivňování zakázek ve Středočeském kraji. Rath má jít na 8,5 roku do vězení, propadnout mu má také zhruba 22 milionů korun. Rozsudek nebyl pravomocný.

Byť on sám namítá, že novináři o něm píší jen kvůli jakési zákulisní kampani, letos poprvé má propojení politiky a byznysu v jeho podání reálný dopad. Evropská komise totiž uznala, že český premiér může mít skrze svěřenské fondy prospěch z holdingu Agrofert a jako šéf vlády, která může ovlivnit rozdělování dotací, je ve střetu zájmů. Agrofertu kvůli tomu pozastavila vyplácení dotací a hrozí tak, že se na podporu zemědělskému konglomerátu budou skládat čeští daňoví poplatníci.

To je přitom jen výsledek poslední z Babišových kauz roku 2018. Aféry kolem premiéra totiž odstartovaly už 11. ledna, kdy HN a Aktuálně.cz zveřejnily zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), která říká, že v žádosti o dotaci pro Farmu Čapí hnízdo byly podány nepravdivé a neúplné informace.

Následuje podání trestního oznámení ze strany policie a na podzim se pak jakoby odnikud vynoří Babišův syn, který je jedním ze stíhaných a tvrdí, že byl na příkaz svého otce unesen na Krym, aby nemohl v celé kauze vypovídat. Po návštěvě Babiše staršího ve Švýcarsku se sice Babiš junior odmlčel, případ možného únosu už ale začali prošetřovat policisté.

Další případ se týká Babišovy spolupráce s komunistickou Státní bezpečností a táhne se už od roku 2012. Babiš, který je v archivech na Slovensku uváděn jako agent Bureš, popírá, že by kdy s StB spolupracoval. Slovenské soudy ale jeho žádost o vymazání z archivů odmítají a stejně se nedávno zachoval i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Babišova reakce na všechny kauzy je stále stejná. "Je to puč Palermo. Je to akce hodná rozvědky… Chci říct, že nikdy neodstoupím, nikdy, nech si to všichni zapamatují. Nikdy," řekl premiér v listopadu. A jeho voliči mu to stále věří, je pro ně totiž už roky symbolem změny.

Andrej Babiš rok premiérem. Kauza OLAF, demise i útoky na rodinu

Ve stínu Babišových kauz tak zůstal jeden z milníků polistopadové politiky, a sice fakt, že se komunisté skoro po třech desítkách let vrátili k moci. Právě u nich totiž našla podporu druhá Babišova vláda (té první poslanci v lednu odmítli vyslovit důvěru), kterou sestavil spolu se sociálními demokraty.

Jaký je v současnosti reálný podíl KSČM na vládnutí v Česku, je samozřejmě otázkou, co ale za svou podporu vládě dostávají, se pokusily HN vypočítat na začátku prosince. Sám premiér Babiš při zářijové návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové tvrdil, že "KSČM nemá na naši vládu žádný vliv" a že komunisté kabinet podpořili jen jednorázově. Což se ale na konci listopadu nepotvrdilo.

Komunisté podporují vládu ANO a ČSSD a mají tak největší moc od roku 1989.

Díky podpoře komunistů tedy začal od 12. července fungovat menšinový kabinet hnutí ANO a sociálních demokratů. Jaké jsou jeho dosavadní výsledky, si můžete přečíst třeba v bilanci sestavené po sto dnech vlády.

Nový kabinet provázelo hned na začátku několik skandálů. Kvůli obvinění z plagiátorství musela už po třinácti dnech skončit ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO). Sama prý měla čisté svědomí a svůj odchod vysvětlila kampaní, která je proti ní vedena. Týden nato pak ze stejného důvodu odstoupil i ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD), který opisoval ještě více než Malá. Tento trend pak na konci července zastavil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který oznámil, že rezignaci kvůli pochybnostem o své diplomové práci nabízet nebude.

Vybíjená ve vládě. Ministr Krčál musel rezignovat kvůli plagiátorství stejně jako ministryně Malá.

Hned zkraje roku 2018 zazářil na politické scéně Miloš Zeman, který zvítězil v historicky druhé přímé volbě prezidenta. K vítězství nad Jiřím Drahošem zhruba o 150 tisíc hlasů mu možná pomohl i projev ke 100. výročí Československa, ve kterém prohlásil, že demokratičtí ministři, kteří v roce 1948 podali demisi, byli blbí a že Alexandr Dubček patřil mezi ty, kdo se v roce 1968 podělali hrůzou.

Zeman znovu na Hradě. Sledujte zásadní okamžiky volby prezidenta

Slovní útoky si Zeman neodpustil ani při složení prezidentského slibu v březnu nebo na začátku prosince, kdy v reakci na zprávu BIS o činnosti ruských a čínských tajných služeb v Česku označil české zpravodajce za "čučkaře", kteří v poslední době neodhalili jediného špiona.

To, že slovy komentátora HN Petra Honzejka "Zemanova loajalita patří Moskvě", potvrdil prezident v květnu, kdy Českou republiku zatáhl do mezinárodního sporu mezi Velkou Británií (kterou podpořili spojenci v EU včetně Česka) a Ruskem. Britové obvinili Rusy z vyřizování účtů na vlastním území poté, co byl v březnu v Salisbury otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera.

H-System

24. 7. – Česká televize uvedla, že klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem. Nejvyšší soud jim nařídil do měsíce vyklidit domy v Horoměřicích. Správce konkurzní podstaty Josef Monsport koncem července přislíbil, že do vyřešení případu nebude žádného z klientů vystěhovávat.

21. 8. – Oznámeno, že lidé z družstva Svatopluk zatím nemusí vyklidit své byty. Ústavní soud odložil vykonatelnost červencového rozhodnutí Nejvyššího soudu do doby, než kauzu sám přezkoumá.

Kreml následně přišel s tvrzením, že použitý jed s názvem novičok může pocházet z různých míst včetně České republiky. Miloš Zeman pak s odvoláním na zprávu Vojenského zpravodajství uvedl, že novičok byl v Česku testován, což následně popřel premiér Babiš i tajné služby. Senátní výbor se pak shodl, že prezident tímto výrokem ohrozil bezpečnostní zájmy státu.

Kromě prezidentských voleb letos lidé vybírali i své zástupce do obecních zastupitelstev a znovu se potvrdilo, že na místní úrovni dávají voliči často přednost lokálně známým a nezávislým kandidátům před těmi, které postavily velké politické strany.

Volby zároveň potvrdily výjimečnou pozici Česka co do podpory pirátských stran (podobnou mají snad už jen na Islandu). Piráti totiž se svou aurou “nezkorumpovatelných ajťáků” dosáhli na podzim svého zřejmě největšího úspěchu, když v Praze vyjednali primátorský post pro lékaře Zdeňka Hřiba.

Jsem připravený, opakovat chyby Krnáčové by bylo trapné, říká Hřib

První větší porážku při podzimních volbách zaznamenalo hnutí ANO. Přišlo mimo jiné o vládu nad Prahou, a to i přesto, že do kampaně v hlavním městě investovalo nevídaných 50 milionů korun. Voliči v hlavním městě mu ale nejspíš spočítali primátorskou éru Adriany Krnáčové, kterou symbolizoval chaos v dopravě i padající mosty. Byť podle Krnáčové jsou Pražané jen "zpovykaní".

Dlouhodobě sestupný trend potvrdili sociální demokraté, když ztratili po celé zemi zhruba polovinu všech zastupitelů. Tradiční strana se teď spoléhá na svého předsedu Jana Hamáčka, který chce ČSSD zachránit pomocí účasti na vládě s Andrejem Babišem. "Sociální demokracie může hrát ve vládě roli takového levicového rebela," prohlásil v říjnu vicepremiér. Jestli bude jeho taktika úspěšná, se ale dozvíme až v příštích měsících a letech.

Z jedné třetiny se letos obměnil i Senát a nejvíc toho využili kandidáti občanských demokratů, kteří zvítězili hned v devíti obvodech. Strana tak potvrdila svůj návrat do popředí české politiky, když v komunálních volbách vyhrála například v Praze, která byla v minulosti její hlavní baštou, byť se následně nedostala do koalice.

Útoky na české vojáky

5. 8. – V Afghánistánu zahynuli při útoku atentátníka tři čeští vojáci. Byli povýšeni in memoriam do hodnosti štábních praporčíků.

22. 10. – Při útoku na vozidlo české armády v Afghánistánu zahynul kynolog Tomáš Procházka. Další dva vojáci byli zraněni.

Bez ohledu na politiku a její kauzy bylo hlavním tématem českých domácností v pěti měsících mezi dubnem a zářím sucho a horko. Lidé neměli čím zalévat, protože studny vysychaly, zemědělci přicházeli o krmivo pro zvířata i výdělek z úrody a vodáci na kanoích drhli o dna koryt řek.

Vláda sice schválila několikamiliardové kompenzace pro farmáře i krizové scénáře, kdy například úřady budou moci nařídit využívání soukromých studen pro celou obec, otázkou ale je, jak tento problém do budoucna co nejvíce omezit. Ekologové totiž mluví o změně celého systému hospodaření s půdou, kdy hlavní snahou má být zadržení vody v krajině.

Česku hrozí katastrofální sucho a nedostatek vody, lidé si myslí, že přírodu nepotřebují, říká odborník na krajinu Fanta

Se zadržováním vody souvisí i další obrovský problém Česka, a sice kůrovec. Tento škůdce, který dříve působil problémy na malých územích třeba na Šumavě, se v posledních letech rozšířil prakticky do všech oblastí a lesníci, potažmo stát, si s ním nevědí rady.

Jen letos odhaduje ministerstvo zemědělství těžbu kůrovcového dřeva na 14 milionů kubických metrů, což je desetinásobek normálního stavu. Příští rok přitom může toto číslo vystoupat až na 20 milionů. Stát tak sestavil novou strategii boje s kůrovcem a připravil i další opatření, související hlavně s ekonomickým přežitím lesníků a obnovou samotných lesů. Jestli to bude stačit, ale ukážou až následující roky.

Souhrn roku v Česku nelze zakončit jinak než vzpomínkou na úspěchy této země a jejích obyvatel za posledních sto let. Hospodářské noviny při příležitosti kulatého výročí přiblížily život v dobách první republiky, zmapovaly vývoj českého a československého průmyslu a přinesly i medailonky největších byznysmenů.

Jakub Šídlo, Jan Kačer 20. 12. 2018 Další infografiky