Vysoká míra autonomie přináší ředitelům českých škol velké množství administrativy. Noví ředitelé nebývají na svou roli dostatečně připraveni a nemůžou se ani těšit na příliš vysoký výdělek. Jde o kombinaci, která představuje jeden ze zásadních problémů českého školství. Tato sdělení vyplývají z nové studie think-tanku IDEA, která byla zveřejněna v pondělí. Studie je založena především na mezinárodním šetření TALIS z let 2013 a 2018, zaměřeném na pedagogy druhého stupně základních škol. V roce 2018 se do průzkumu zapojilo 9247 ředitelů ze 47 zemí, z Česka jich bylo 220.
Práce ředitelů
Kolik času ředitelé během školního roku věnují jednotlivým typům činností
2018, v %
40 % pracovní doby
podle mezinárodního šetření TALIS věnují ředitelé českých škol administrativě a schůzkám. Jak upozorňují výzkumníci z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI, jde o nejvíce času z celé Evropské unie, kde je průměr 29 %. Čtvrtina českých ředitelů věnuje administrativě dokonce více než polovinu svého pracovního času. Prvenství Česka v administrativní zátěži ředitelů vysvětluje studie IDEA vysokou mírou autonomie škol. Ředitelé jsou vedle pedagogického vedení školy odpovědní za celou řadu dalších věcí. Hospodaří s penězi školy, starají se o její majetek a na starost mají i personální otázky.
16 % času
zbývá českým ředitelům na pedagogickou činnost, jako je výuka žáků, mentorování učitelů nebo hospitace v hodinách. Průměr Evropské unie je 17 %.
Platy ředitelů
Hrubá měsíční mzda vybraných řídících pracovníků, rok 2018 (zdroj ČSÚ)
Průměr – 69 044 korun
Vzdělávání – 54 312 korun
Zdravotnictví – 81 685 korun
Výzkum a vývoj – 89 464 korun
Lidské zdroje – 83 242 korun
Finance – 88 764 korun
Ředitelé základních škol v Česku mají srovnatelné výdělky jako jiní vysokoškolsky vzdělaní lidé. V porovnání s ostatními vysokoškoláky na šéfovských pozicích jsou na tom ale hůře.
Stárnutí ředitelů
V období 2013–2018 v Česku podle šetření TALIS výrazně vzrostl podíl ředitelů starších 60 let, a to z 10 % na 20 %. Naopak klesá počet ředitelů, kterým je 40–49 let. Na začátku měření (v roce 2013) jich bylo 39 %, na konci měření v roce 2018 jich bylo už jen 26 %. Nejvíce ředitelů nad 60 let má Kypr, jde téměř o polovinu. Nejméně naopak Anglie s 5,5 procenta.
Připravenost ředitelů škol
Budoucí ředitelé se v Česku uchází o místa, aniž by byli na funkci dostatečně připraveni. Podle dat TALIS 2018 dokončilo před nástupem do funkce 40 % ředitelů školení či kurz zaměřený na administrativní vedení školy. V Evropě se jedná v průměru o 56 % ředitelů. Pouze 32 % uchazečů absolvovalo školení nebo kurz zaměřený na řízení výuky ve škole – průměr evropských zemí je 50 %. Česko tedy zaostává za průměrem Evropy zejména v přípravě ředitelů na řízení školní výuky a v přípravě na vedení učitelů.
Kdy ředitelé škol absolvují odborné kurzy
2018, v %
Kurz zaměřený na řízení školy či ředitelské povinnosti
Kurz pro vedení učitelů
Kurz zaměřený na řízení výuky ve škole
Zdroj: ČSÚ, TALIS 2013 a 2018