reklama

Putin vystupuje v roli obnovitele ruské vojenské síly. Za jeho éry výdaje na armádu vzrostly

Vladimir Putin znovu zvítězí 18. března v ruských prezidentských volbách. Prezentuje se voličům jako silný lídr, který obnovil sílu ruské armády a vliv země ve světě. Podle jeho vlastních slov nebude brát nikdo Rusko vážně jako mocnost, pokud nebude vojensky silné a moderně vyzbrojené. To je podstatný rozdíl proti dekádě Borise Jelcina v devadesátých letech, kdy byly výdaje na armádu omezeny.

Obnova vojenské síly Ruska

Putin od svého nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 prosazoval zvýšení rozpočtu na armádu a zbrojení jako jednu z priorit. V roce 2016 výdaje na zbrojení dosáhly v přepočtu téměř 70 miliard dolarů. To znamená třetí největší výdaje na světě. Vojáků v aktivní službě má Rusko zhruba 800 tisíc a představilo v posledních deseti letech nové zbraně: tanky T-15 Armata, bombardér TU-160M, schopný nést jaderné hlavice, stíhačky Su-57 nebo fregatu Admirál Essen.

Ruské výdaje na zbrojení v mld. USD

Příprava na budoucí války

Ve svém poselství o stavu Ruské federace Putin dva týdny před volbami představil s videoprojekcemi nové strategické zbraně. Například balistické rakety na jaderný pohon. Raketa má neomezený dolet a její letová dráha je nepředvídatelná. "Nikdo ve světě takové rakety nemá," uvedl Putin. Hovořil také o nadzvukových zbraních nebo střelách nezachytitelných radary. Nelze ověřit, v jakém stadiu vývoj těchto systémů v Rusku je.

Čečensko

Délka trvání: Srpen 1999 - květen 2009
Ruské ztráty: Kolem 7000 vojáků

Takzvané druhé čečenské válce předcházely výbuchy obytných domů na několika místech Ruska v roce 1999, při kterých zemřely desítky lidí. Vláda je připisovala čečenským teroristům, ale podle kritiků Putina za nimi mohla stát Federální bezpečnostní služba (FSB), aby legitimovala vojenské řešení situace v Čečensku.

Ruská armáda dobyla většinu čečenského území z rukou povstalců, které vytlačila do hor. Groznyj padl v únoru 2000. Válka přinesla Putinovi popularitu, zemřelo zhruba 25 tisíc čečenských civilistů. Poslední zbytky ozbrojeného odporu Rusové a proruské čečenské síly zlikvidovali v roce 2009.

Gruzie

Délka trvání: 7.–12. srpen 2008
Ruské ztráty: Oficiálně 67 vojáků

Moskva do konfliktu nasadila 40 tisíc vojáků. Bombardovala například Gori, rodné město Stalina. Zahynulo 67 ruských vojáků. Ačkoliv Rusové zvítězili a zničili velkou část gruzínské vojenské techniky, na povrch vypluly problémy. Nefungovaly vysílačky, takže se důstojníci museli domlouvat mobily, které Gruzínci odposlouchávali.

Ukrajina

Délka trvání: Od 20. února 2014 (výsadek tzv. zelených mužíčků na Krymu) a od 6. dubna 2014 (první přestřelky na Donbase)
Ruské ztráty: Oficiálně nelze ověřit, protože Rusko popírá byť jen přítomnost svých vojáků na východní Ukrajině. Odhady se pohybují od jednoho tisíce do tří tisíc.

Jde o první konflikt označovaný jako takzvaná hybridní válka. Ruská armáda zabrala Krym prostřednictvím mužů v neoznačených uniformách, přezdívaných zelení mužíčci. Po Krymu začala válka na Donbasu, pod kontrolou Ruska a ruské armády zůstalo zhruba 3,6 milionu obyvatel. Moskva popírala, že by posílala na Ukrajinu vojáky. Údajně šlo o dobrovolníky, kteří prý byli na „dovolené“. Do řady bitev ale bylo nasazeno ruské dělostřelectvo, například do bitvy o strategicky významné město Debalceve na začátku roku 2015.

Válka má mezi Rusy podporu, Putin ji prezentuje jako obranu ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny.

Sýrie

Délka trvání: Od 30. září 2015
Ruské ztráty: Nelze spolehlivě ověřit, oficiálně Moskva přiznává 85 obětí.

Rozhodnutí Putina vstoupit do války změnilo poměr sil. Zachránilo režim Bašára Asada, když Rusko nasadilo masivní leteckou sílu. Použilo také vůbec poprvé střely s plochou dráhou letu a spíše demonstrativně nasadilo do bojů i letadlovou loď Admirál Kuzněcov. Ruská intervence Asadovi umožnila získat zpět velké části syrského území, včetně Aleppa. Sám Putin řekl, že syrská válka světu ukazuje ruskou sílu a výzbroj.

reklama