reklama

Půl tisíciletí bez Leonarda

úvodní obrázek

Zvídavý levoboček

Leonardo se narodil v roce 1452 ve vesnici Anchiano poblíž města Vinci. Jako levoboček nedostal obvyklé vzdělání, byl však horlivým samoukem. Jeho nikdy nekončící zvídavost sytila neobyčejně rozpínavý intelekt.

Když se Leonardo da Vinci ve svých zhruba třiceti letech ucházel o práci u milánského velmože, představil se jako technik schopný navrhovat mosty, vodní kanály, děla, obrněné vozy i architekturu. Teprve v jedenáctém odstavci zmínil, že „stejně tak i v malbě dokážu všechno možné“.

Malíři, který se stal ztělesněním pojmu renesanční člověk, nechybělo sebevědomí. Možná by mu i tak vyrazilo dech, kdyby věděl, že se jeho obrazy v 21. století vystavují za neprůstřelným sklem, a pokud se objeví na trhu, sběratelé jsou ochotní zaplatit částku, která se zhruba rovná dvěma třetinám rozpočtu českého ministerstva kultury. V přepočtu za 9,8 miliardy korun zaplatil předloni zájemce za obraz Salvator Mundi.

Leonardo by býval do svého „CV“ mohl zahrnout, že je také hudebníkem a tvůrcem hudebních nástrojů, ochranářem zvířat, vegetariánem a vědcem v mnoha oborech. Pracoval pro velmože ve Florencii, Miláně a krátce i v Římě, na sklonku života i pro francouzského krále Františka I., který mu daroval malý zámek Cloux. Tam také ve věku 67 let zemřel.

Úsměv za pitvu

Monu Lisu maloval ve Florencii tři roky. Byl to portrét čtyřiadvacetileté Lisy Gherardiniové, ženy florentského obchodníka. Autor předloňského da Vinciho životopisu Walter Isaacson hodil do koše všechny romantické spekulace o tajném významu jejího úsměvu. Místo nich připomněl malířovu detailní znalost mimického svalstva, které studoval při pitvách.

Nevelké plátno Mony Lisy je nyní nejlépe střeženým exponátem stálé expozice galerie Louvre v Paříži. Druhé nejslavnější Leonardovo dílo, velkolepá nástěnná malba Poslední večeře, je pro diváky dostupná jen s obtížemi. K vidění je v klášterním refektáři při kostele Santa Maria delle Grazie v Milánu. Pro její chatrný stav je ale omezen počet návštěvníků na 1300 denně a každý smí před malbou zůstat jen čtvrt hodiny. Vstupenky jsou vyprodány několik týdnů předem.

Špatný stav malby zavinil sám Leonardo. Nevytvořil ji technikou fresky, která se maluje do mokrého štuku. Barvy tak dobře přilnou a jsou trvanlivější. Malíř má však na dokončení obrazu zhruba jen jediný den a to bylo pro Leonarda příliš málo. Svou složitou kompozici maloval čtyři roky. Barvy, se kterými experimentoval, nanášel na tenkou, suchou omítku a malba se začala brzy drolit.

450,3 milionu dolarů

Za tolik se prodalo předloni dražené plátno Salvator Mundi v New Yorku. Dílo se tak stalo nejdražším v aukci prodaným obrazem všech dob.

Astronomie, anatomie i gastronomie

Leonardo da Vinci uměl jen mizerně latinsky. To je však zřejmě jediné, v čem nevynikal. Dochovalo se přibližně sedm tisíc listů rukopisu s jeho skicami vynálezů a objevů. Detailně například popsal funkci srdce a krevního řečiště a koloběh vesmírných těles.

Z Leonardova deníku

úkoly, které si Leonardo zapsal

  • Proč je ryba ve vodě rychlejší než pták ve vzduchu?
  • Popiš jazyk datla.
  • Zeptej se, jak se ve Flandrech chodí po ledu.
  • Pozoruj nohu husy.

Leonardovy vynálezy

I když většina jeho objevů se realizovala až o několik stovek let později, byl prvním, kdo položil základní ideu řady strojů a věcí, které dnes používáme.

reklama