Dostupnost jídla se v rozvojových zemích zlepšila. Největší propad zažívá Venezuela

Z indexu potravinové zabezpečenosti časopisu The Economist vyplývá, že se v roce 2018 dostupnost jídla mírně zlepšila u více než dvou třetin sledovaných zemí. Největší pokrok vykazují země rozvojového světa. V posledních letech se však silně zhoršuje situace ve Venezuele.

Světový index potravinové zabezpečnosti

Je zpracováván výzkumným týmem časopisu The Economist každoročně od roku 2012. Sleduje 113 světových zemí včetně Česka. Zaměřuje se na tři základní pilíře.

Index potravinové zabezpečenosti 2018

Pět let žebříček vedly USA, v roce 2018 se ale propadly na třetí místo, protože Singapur a Irsko dosáhly výraznějšího zlepšení. Podle závěrů výzkumu může být potravinová zabezpečenost USA do budoucna ohrožena politickou nestabilitou i zaváděním cel a dalších obchodních bariér. Česko za vrcholem žebříčku zaostává hlavně kvůli nízkému HDP na obyvatele a nízkým veřejným výdajům na výzkum a vývoj v zemědělství. Podle indexu v Česku nejsou lidé pod hranicí chudoby, tedy s příjmem nižším než 3,2 amerického dolaru za den (zhruba 72 korun). Český statistický úřad však za hranicí příjmové chudoby považuje částku 11 194 korun měsíčně. Takových obyvatel ČR byl v roce 2017 téměř milion.

Co jedí Češi?

V posledních 30 letech v Česku získává stále více na oblibě drůbeží maso, které u Čechů nahradilo hlavně hovězí a telecí, ale zčásti i vepřové. Po revoluci strmě vzrostla konzumace tropického ovoce. Mnohem více se také začala jíst čerstvá zelenina na úkor brambor, jejichž podíl postupně klesá.

Konzumace obilovin

Konzumace masa

Konzumace vybrané zeleniny

Konzumace vybraného ovoce