reklama

Nejteplejší rok v historii měření. Teplotní průměr v Česku byl loni rekordní

úvodní obrázek

Zatímco celosvětově byl loňský rok historicky čtvrtý nejteplejší, v Česku trhly průměrné teploty rekordy. Podle dat ČHMÚ tak šlo o nejteplejší rok v historii měření. Vyšší teploty a málo deště ještě umocnily dlouhotrvající sucho. Letošní rok bude podle klimatologů podobně teplý. Vedle horkých dní má v budoucnu podle klimatických modelů přibývat i extrémních výkyvů teplot.

Vývoj průměrné teploty v Česku

(ve stupních Celsia)

Průměrná teplota roste, extrémy přibývají

Loňský rok odpovídá vývoji posledních pěti let - byl nadprůměrně teplý a s minimem srážek. „Z hlediska sucha byl ale dramatičtější než roky předchozí, protože šlo o pátý takový rok v řadě,“ popisuje klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ. Teplo odpařování vody ještě podpořilo, pršelo méně než dříve. Několikrát během roku se také rychle ochladilo a vzápětí extrémně oteplilo. „Například na začátku března jsme měli na Šumavských pláních teploty -28 °C, o pár dní později naměřili v Praze téměř 20 °C a za dalších deset dní zase mrzlo,“ popisuje Tolasz. Podobné výkyvy se budou s postupující změnou klimatu opakovat. Častější budou i vichřice nebo sněhové přívaly. „Dá se předpokládat, že letošní rok bude podobný jako ten minulý, podobný vývoj čekáme i do budoucna,“ naznačuje Tolasz.

Deset roků s nejvyšší průměrnou roční teplotou v Praze

(podle údajů z pražského Klementina od roku 1775)

rok stupně Celsia
201812,8
201412,5
201512,5
200712,1
200012
201611,8
201711,8
199411,7
200811,7
201111,6

Cíl do konce století? Udržet oteplení pod třemi stupni

Za celosvětovým oteplováním stojí vypouštění oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do ovzduší. „Pro nejbližší roky zůstává trend růstu teploty podobně varovný, ale nelze očekávat, že budeme mít jeden teplotně rekordní rok za druhým. Ani v minulosti nerostla teplota lineární řadou,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka z projektu Intersucho. Snižování emisí bylo tématem nedávné světové konference o klimatu v polských Katovicích. Při dodržení současných závazků by se do konce století měla planeta oteplit o přibližně tři stupně oproti stavu před průmyslovou revolucí. Vědecká zpráva zveřejněná Mezinárodním panelem OSN pro změnu klimatu ale upozorňuje, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, nárůst o dva stupně by mohl být v mnoha oblastech katastrofální.

Vývoj průměrných teplot v jednotlivých měsících

Nezbytné bude zadržet vodu v krajině

Změně klimatu se společnost musí přizpůsobit na mnoha frontách - klíčové je teď popasovat se s postupným úbytkem vody v nádržích, řekách i podzemí. „Problém nevyřeší jen budování nádrží, je důležité zaměřit se na celé povodí. Projektovala se podle klimatických dat z první poloviny minulého století,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Nezbytné je i zadržení vody v krajině, například budováním rybníčků, remízků, ale hlavně zlepšením stavu půdy. Také vysazování plodin i stromů v lesích by mělo odpovídat měnícímu se klimatu. Projektanti budou muset myslet na snižování energetické náročnosti budov a jejich obyvatelnost v horkých měsících, pokračovat musí i trend úspornějších spotřebičů.

Kolik v Česku napršelo

(v litrech na metr čtvereční)

Loňský listopad byl druhý nejsušší v historii meteorologického měření. Horší byl pouze listopad roku 2011, kdy téměř nepršelo a průměrný úhrn činil pouze jeden milimetr.

Roční průměry srážek

(v litrech na metr čtvereční)

reklama