reklama

Jak nepřehřát planetu? Státy se mají v Katovicích shodnout na konkrétních pravidlech

úvodní obrázek

Boj o zpomalení globálního oteplení

Státy, které přistoupily k Pařížské dohodě, se zavázaly vynakládat veškeré úsilí k udržení nárůstu globální teploty pod úrovní dvou stupňů Celsia oproti úrovním teplot v “předprůmyslové“ době, tedy zhruba v druhé polovině 19. století. Na letošním summitu v Katovicích o klimatických změnách by se zástupci států měli shodnout na konkrétních pravidlech pro zpomalení globálního oteplení. Tedy především na omezení emisí skleníkových plynů. K tomu mají přispět například investice do energií z obnovitelných zdrojů, elektromobility nebo zalesňování.

100miliard dolarů

Zásadním tématem konference v Katovicích je také otázka peněz. V rámci Pařížské dohody se státy zavázaly, že od roku 2020 poskytnou na snižování emisí každý rok 100 miliard dolarů rozvojovým zemím, ale zúčastněné země se ještě musí dohodnout, jak je budou vybírat.

2°C

jsou podle Pařížské dohody maximální hranicí pro oteplení na planetě, kterou lze připustit. Ideálně by neměly překročit ani 1,5 stupně Celsia. Britská meteorologická organizace Met Office ovšem upozorňuje, že k překročení nižší hranice 1,5 stupně Celsia může dojít už v příštích pěti letech.

Ohřátá planeta

Graf ukazuje změnu globální teploty na povrchu planety oproti průměru období 1951 - 1980. Sedmnáct z osmnácti nejteplejších let za 136 let měření spadají do let po roku 2001 - s výjimkou roku 1998. Nejteplejším rokem za celou historii měření je rok 2016.

Časová mapa ukazuje průměrnou pětiletou změnu povrchových teplot. Tmavě modrá barva označuje chladnější oblasti než je průměr. Tmavě červená naopak označuje oblasti s vyššími teplotami oproti průměru.

1884

přehrát animaci
Zdroj: NASA

Důsledky oteplování

Vlny veder

Prodlouží se vlny tropických veder, jež mohou ovlivnit zdravotní stav lidí a také zemědělskou úrodu. Největší prodloužení lze očekávat právě v tropických oblastech.

Když globální teplota stoupne o 1,5 stupně

vlny veder budou v průměru trvat až 2 měsíce

Když globální teplota stoupne o 2 stupně

vlny veder budou v průměru trvat až 3 měsíce

Pitná voda

Zatímco ve vyšších zeměpisných šířkách může objem pitné vody narůstat, jiné oblasti, jako například Středozemí, se musí připravit na její úbytek.

Když globální teplota stoupne o 1,5 stupně

průměrný pokles objemu pitné vody bude činit 9 %

Když globální teplota stoupne o 2 stupně

průměrný pokles objemu pitné vody bude činit 17 %

Neúroda

Produkce pšenice a kukuřice v důsledku vln veder v postižených oblastech poklesne. Naopak to ale může vést k větší produkci sóji.

Když globální teplota stoupne o 1,5 stupně

dojde k poklesu produkce pšenice a kukuřice o 3 až 9 %

Když globální teplota stoupne o 2 stupně

dojde k poklesu produkce pšenice a kukuřice o 6 až 16 %

Stoupající hladiny

Nárůst hladiny moří a oceánů může zaplavit nízko položená území a pobřeží. (Nárůst je počítán jako změna oproti roku 2000 do roku 2100)

Když globální teplota stoupne o 1,5 stupně

průměrný nárůst hladiny moří bude činit 40 cm

Když globální teplota stoupne o 2 stupně

průměrný nárůst hladiny moří bude činit 50 cm

Klíčové milníky v boji proti změnám klimatu

Státy, které produkují nejvíce emisí (údaje za rok 2016)

Emise CO₂ (v megatunách CO₂)

Zdroje emisí skleníkových plynů (v %)

Zdroj: NASA, NOAA, Schleussner, C. et al. (2016): CarbonBrief, Met Office Global Carbon Atlas, Friends of Europe
reklama