reklama

Na summitu NATO hrozí diplomatická roztržka s Trumpem. Ten kritizuje nízké výdaje spojenců na obranu

Ve středu v Bruselu začíná summit NATO. Evropští diplomaté se obávají, aby summit NATO neskončil obdobnou roztržkou mezi Trumpem a spojenci, jak se stalo na nedávném setkání skupiny G7 v Kanadě. Americký prezident Donald Trump totiž chce mluvit o jediném tématu: o penězích.

Trump tvrdě požaduje, aby země zvýšily výdaje na obranu. Nejkritičtější je Trump k Německu. „Pokračující německé podfinancování obrany podrývá bezpečnost aliance a ospravedlňuje ty spojence, kteří rovněž neplánují dostát svým závazkům, protože ostatní vás vidí jako příklad,“ napsal Trump před summitem německé kancléřce Angele Merkelové.

Výdaje na obranu

Vojenský rozpočet USA je stejně velký jako společné výdaje vybraných dalších osmi zemí

Výdaje na obranu v roce 2017 (mld. USD)

Platební morálka NATO

Členské státy NATO se zavázaly, že budou na obranu dávat nejméně 2 % z HDP. V roce 2017 to vedle USA splnilo pouze pět dalších zemí. Druhým požadavkem je, že nejméně 20 % obranných výdajů by mělo jít na investice do nové výzbroje, což loni splnilo třináct států. Obě kritéria (2 % HDP a 20 % do investic) v roce 2017 splnily pouze čtyři státy: USA, Velká Británie, Polsko a Rumunsko.

Výdaje členských států NATO na obranu (v % HDP)

Členské státy NATO by měly na obranu dávat minimálně 2 % HDP, ale v roce 2017 to plnilo jen šest zemí.

  • výdaje na obranu
  • Investice do výzbroje
  • (v % HDP)

    splnilo
    0
    4
    USA
    3,58 %
    Řecko
    2,32 %
    Estonsko
    2,14 %
    Velká Británie
    2,14 %
    Rumunsko
    2,02 %
    Polsko
    2,01 %
    Francie
    1,79 %
    Litva
    1,77 %
    Lotyšsko
    1,7 %
    Černá Hora
    1,66 %
    Norsko
    1,59 %
    Bulharsko
    1,57 %
    Turecko
    1,52 %
    Portugalsko
    1,32 %
    Kanada
    1,31 %
    Chorvatsko
    1,27 %
    Německo
    1,22 %
    Albánie
    1,22 %
    Slovensko
    1,19 %
    Dánsko
    1,17 %
    Nizozemsko
    1,17 %
    Itálie
    1,13 %
    Česká republika
    1,07 %
    Maďarsko
    1,05 %
    Slovinsko
    1,02 %
    Španělsko
    0,92 %
    Belgie
    0,91 %
    Lucembursko
    0,44 %

    (v % z celkového obranného rozpočtu)

    splnilo
    USA
    28,55 %
    Řecko
    15,44 %
    Estonsko
    19,27 %
    Velká Británie
    22,03 %
    Rumunsko
    46,49 %
    Polsko
    22,5 %
    Francie
    24,17 %
    Litva
    31,09 %
    Lotyšsko
    20,29 %
    Černá Hora
    8,2 %
    Norsko
    25,65 %
    Bulharsko
    29,54 %
    Turecko
    30,4 %
    Portugalsko
    10,31 %
    Kanada
    19,42 %
    Chorvatsko
    9,07 %
    Německo
    14,08 %
    Albánie
    17,33 %
    Slovensko
    20,16 %
    Dánsko
    19,25 %
    Nizozemsko
    16,8 %
    Itálie
    20,94 %
    Česká republika
    12,9 %
    Maďarsko
    13,29 %
    Slovinsko
    6,09 %
    Španělsko
    19,31 %
    Belgie
    5,3 %
    Lucembursko
    32,99 %

    USA samy hradí bezmála tři čtvrtiny výdajů NATO. Aliance má 29 členů.

    Vývoj českých výdajů na obranu

    (procentní podíl výdajů na obranu na HDP)

    1999: Česko v NATO

    Česká republika se stala členem NATO. Výdaje na zbrojení v rámci celé aliance od konce studené války setrvale klesaly, v roce 2000 o čtvrtinu ve srovnání se stavem v roce 1989. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se NATO zapojuje do nákladných expedičních misí v Afghánistánu a později v Iráku.

    Na summitu NATO v roce 2002 v Praze přijmou členské země závazek, že budou na obranu vydávat nejméně dvě procenta HDP. Většina států ale tento limit následně zcela ignoruje. U řady zemí, včetně Česka, výdaje v poměru k HDP naopak klesají. Americký ministr obrany Robert Gates v červnu 2011 varuje, že pokud spojenci nebudou plnit své závazky, „má NATO před sebou temnou budoucnost“.

    2014: Válka na Ukrajině

    Na přelomu února a března Rusko anektuje Krym a vojensky podpoří separatisty na východě země. Na summitu ve Walesu v září 2014 NATO opět deklaruje závazek, že členské země budou dávat na obranu už dříve přislíbená dvě procenta HDP. Státy se zavazují, že tak učiní nejdéle do deseti let, tedy do roku 2024.

    Vojenské rozpočty většiny členských zemí se ale následně nijak výrazně nenavýšily, už sice neklesají, ale stále stagnují. Prezident Barack Obama si v posledním roce v úřadě, v březnu 2016, postěžuje, že mnozí spojenci se v NATO vezou jako „černí pasažéři“. Na summitu ve Varšavě v červenci 2016 se NATO dohodne na posílení vojenské přítomnosti na východním křídle aliance.

    2017: Trump v Bílém domě

    Těsně před nástupem do Bílého domu v lednu 2017 Donald Trump prohlašuje, že NATO je „zastaralé“. Tvrdě kritizuje spojence, že neplní své finanční závazky. Česko dalo v roce 2017 na obranu 1,07 procenta HDP, polovinu aliančního závazku. První vláda Andreje Babiše v lednu 2018 v programovém prohlášení uvedla:

    „Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout 2 % HDP v roce 2024, jak zní alianční závazek.“ Druhá vláda Andreje Babiše ovšem nyní tento slib změkčila. V červnovém programovém prohlášení říká, že „postupně navýší rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021“. Dvě procenta vláda už nezmiňuje, pouze se „zavazuje předložit přesný plán financování do roku 2024“.

    Zdroj: SIPRI, NATO, World Bank

    reklama