reklama

Jádro vyjde draho. Investice do výstavby reaktorů se nevrátí, ukazuje studie Lazardu

úvodní obrázek

Česká vláda sází na jádro, byť se podle studie renomované mezinárodní poradenské firmy Lazard jeho výstavba nevyplatí. Ve srovnání s jinými zdroji elektrické energie je nejdražší a při současných cenách elektřiny se investice nevrátí.

Studie Lazardu

Listopadová studie poradenské firmy Lazard srovnává jednotlivé typy elektráren podle jejich nákladnosti. Využívá přitom metodu LCOE (Levelized Cost of Energy), která nepočítá jen cenu výstavby elektrárny, ale i náklady na palivo, údržbu, financování a dobu životnosti. Tato metoda může mimo jiné ukázat, za jakou minimální cenu se musí prodávat jedna megawatthodina elektřiny, aby se zdroj stihl během svého provozu zaplatit. Výsledky jsou poměrně jednoznačné. Nové jaderné elektrárny jsou finančně velmi nákladné, jejich výstavba a příprava projektu trvá deset až dvacet let a je složité je financovat. Naopak nejlevnější jsou velké solární zdroje a lépe než jádro vychází plynové elektrárny, a dokonce i menší sluneční elektrárny, které si na střeše haly postaví firmy.

Čísla u obnovitelných zdrojů se mohou lišit podle geografického umístění, které ovlivňuje míru slunečního záření či větrné podmínky. Náklady u sluneční elektrárny ve Španělsku a v Německu se tak budou výrazně lišit. Stejně tak hraje roli cena plynu. Lazard počítal s podmínkami pro USA. Ceny byly přepočítány na eura.

Na kolik vyjde elektřina z jednotlivých zdrojů?

cena za jednu megawatthodinu, v eurech

48,8 eur/MWh

je aktuální cena elektřiny na pražské burze.

106,2 eur/MWh

je nejnižší cena elektřiny, aby se podle studie Lazardu nová jaderná elektrárna zaplatila sama bez subvencí.

14,7 eur/MWh

Elektřina ze slunce je výrazně levnější než z jádra. Letos v létě vysoutěžila sluneční elektrárna v Portugalsku garantovanou výkupní cenu 14,7 eura za megawatthodinu (asi 370 Kč/MWh). Jedná se o evropský rekord, podle kritiků se ale takový projekt nemůže nikdy zaplatit.

500 eur/MWh

(v přepočtu cca 13 tisíc Kč) je výkupní cena, kterou mají od státu na dvě desítky let garantovanou tuzemské soláry postavené v roce 2010. Šlo o poslední rok s takto štědrou podporou. Znamená to, že Česko každoročně dotuje elektřinu ze slunce zhruba 25 miliardami korun.

Nový jaderný blok v Česku

Česká vláda před dvěma týdny představila harmonogram výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Začít se má v roce 2029, blok by měl být hotov za dalších šest let a stát by měl 140 až 160 miliard korun. Polostátní ČEZ, jenž by nový blok pravděpodobně stavěl, se ale do projektu bez státních garancí odmítá pustit. Je prý příliš rizikový. O garancích už rok jedná s vládou, jasno má být na jaře. Oponenti hovoří o tom, že se nový reaktor nikdy nezaplatí.

140–160 miliard Kč

jsou odhady společnosti ČEZ na náklady na jeden blok v Dukovanech. Podle oponentů ale vyjde nový blok o výkonu asi 1200 megawattů dráž.

660 miliard Kč

jsou nově oznámené náklady plánovaného bloku o výkonu 1600 megawattů v anglickém Hinkley Point. Tento projekt nicméně vznikne bez státních garancí za financování, což výrazně zvyšuje jeho náklady. I ostatní elektrárny ve světě, které se začaly stavět před 10–15 lety, ale stojí okolo 300 miliard korun.

Podpora zelené energie

Evropská unie chce, aby členské země postupně zvyšovaly výrobu energie z obnovitelných zdrojů – tedy aby budovaly především nové větrné a sluneční elektrárny. Každá země poslala do Bruselu své cíle, jichž chce v zelené energetice dosáhnout. Český návrh přitom patří mezi ty nejméně ambiciózní, ministerstvo průmyslu se bojí opakování solárního boomu z roku 2010, jenž stát stojí ročně miliardy na dotacích.

22 procent

energie z obnovitelných zdrojů chce mít česká vláda v roce 2030. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie by ovšem země mohla za podobné investice snadno dosáhnout na 24 procent. Víc chce po Česku i Evropská komise.

600 miliard Kč

by podle ministerstva průmyslu měly být náklady na nové obnovitelné zdroje do roku 2030.

90–120 miliard Kč

jsou odhady Komory obnovitelných zdrojů energie a poradenské firmy Deloitte. Tedy zhruba pětkrát méně než výpočty ministerstva průmyslu.

Zdroje: Lazard, ministerstvo průmyslu, Komora obnovitelných zdrojů energie

reklama