reklama

Zlata v sejfech přibývá. Do nákupů se pustily centrální banky

úvodní obrázek

Celosvětová poptávka po zlatě, považovaném za spolehlivého uchovatele hodnoty, loni stoupla především díky mohutným nákupům centrálních bank. Jednotlivci nejraději investovali do zlatých mincí, vyplývá z poslední analýzy Světové rady pro zlato.

Centrální banky považují zlato za bezpečné aktivum

Pětina centrálních bank hodlá nákupy zvyšovat i letos. Podíl zlata na devizových rezervách bank se značně liší. Četné strážkyně měny vlastní zlato buď z historických důvodů, a proto mají stále největší zásoby USA (zhruba dvakrát více než Čína a Rusko dohromady), anebo proto, že to ukládá zákon (Kazachstán). Často je bráno jako možný doplněk devizových rezerv (což jsou aktiva centrálních bank v zahraničí). Zlato ale nenese úrok, musí se fyzicky skladovat. Někteří ekonomové soudí, že se úloha zlata přeceňuje. Poukazují na to, že není ani uchovatelem stabilní hodnoty, neboť jeho cena je proměnlivější než cena četných úročených vládních dluhopisů.

Státní rezervy zlata

začátkem února 2019

PořadíZemě/instituce Množství (v tunách)Podíl na celkových devizových rezervách
1.USA8 133,574,8 %
2.Německo3 369,770,1 %
3.MMF2 814 údaj není dostupný
4.Itálie2 451,866,3 %
5.Francie2 43618,5 %
6.Rusko2 11318,5 %
7.Čína1 852,52,4 %
8.Švýcarsko1 0405,4 %
9.Japonsko765,22,5 %
10.Nizozemsko612,565,6 %
11.Indie598,66,2 %
12.ECB504,826,4 %
Další vybrané země
20.Rakousko28049,7 %
27.Polsko128,64,5 %
52.Slovensko31,724,9 %
53.Maďarsko31,54,1 %
72.Česko8,80,3 %

Struktura světové poptávky v loňském roce

O zlato projevují větší zájem také drobní investoři (fyzické osoby). V minulém roce nakoupili cihly a mince v objemu přesahujícím 1090 tun. V druhém pololetí jim přály nižší ceny zlata (ve většině měn). Zatímco poptávka po cihlách se proti roku 2017 nezměnila a činila 781,6 tuny, zájem o zlaté mince ve světě vzrostl o 26 procent na 236 tun. Stalo se tak nikoli zásluhou Číňanů, nýbrž Íránců, jejichž nákupy meziročně stouply dvojnásobně na 87 tun. Centrální banka v Teheránu pustila do oběhu značný počet zlatých mincí, aby uspokojila silnou poptávku. Naproti tomu nákupy v Evropě se snížily o 11 procent na 171,1 tuny, což je nejnižší objem od roku 2007. Obzvlášť slabé bylo loňské první pololetí. Zájem se probudil ve druhé polovině roku, kdy se ještě více rozkolísaly akciové burzy a ceny zlata v eurech během července až září výrazněji klesly.

Spotřeba ve výrobě šperků

v tunách



Poptávka šperkařského průmyslu loni klesla jen nepatrně (o jedno procento). Výrazně se snížila na Blízkém východě, v Indii stagnovala, ale stoupla v Číně, USA a Rusku. V západní Evropě postihl během posledního čtvrtletí roku 2018 hluboký pokles Británii, což podle Světové rady pro zlato způsobil „chaos kolem brexitu“. Vnitropolitický neklid negativně ovlivnil poptávku také v Itálii a Francii, solidní zůstala v Německu a Španělsku.

Poptávka centrálních bank po zlatě

v tunách

Zdroj: Metals Focus, Refinitiv GFMS, World Gold Council

Vývoj ceny zlata

USD za trojskou unci

Zdroj: Reuters


Co ovlivnilo vývoj ceny zlata

Zdroj: Světová rada pro zlato (Gold Demand Trends, 2018), Česká národní banka

reklama