Ze škol přichází stále méně učňů a řemeslníků
Zatímco v 90. letech dosahoval populační ročník téměř 200 tisíc mladých lidí, v současné době jsme už pod 100 tisíci. V kombinaci s tím, že dlouhodobě mírně klesají podíly přijímaných do učebních oborů, dochází u těchto oborů k výraznému poklesu počtu absolventů. To vše spolu s ekonomickým rozvojem země vede k tomu, že je trvale nedostatek pracovníků, zejména vyučených.
| 2005 | 2018 | |
| Počet absolventů všech oborů navazujících na základní školu: | 11 9303 | 75 533 |
| z toho: | ||
| Počet absolventů učňovských oborů | 41 259 | 21 917 |
| z toho: | ||
| Počet absolventů učňovských řemeslných oborů | 19 647 | 11 363 |
Naprostá většina (88,9 procenta) všech učňů studuje čtyři nejsilnější obory - strojírenství, elektrotechniku, potravinářství a stavebnictví. “Ve společnosti panuje povědomí, že zrovna tato odvětví mají prestiž a jsou hodně na očích,” vysvětluje předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Naopak některá dříve významná odvětví zcela upadají. Patrné je to např. u textilní výroby a oděvnictví. Zatímco před třinácti lety obor úspěšně dokončilo téměř tisíc studentů, loni už jich bylo jen 34. Může za to vlna zavírání textilek a ústup textilního průmyslu v Česku či nižší mzdy v oboru. “Problém je, že nyní textil zažívá jasné oživení, řada firem solidně prosperuje, a lidé nejsou,” říká Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků (ASMP). Obecně ztrácejí zejména fyzicky náročné profese bez vazby na nové technologie, které mladé lidi táhnou. Příkladem může být třeba hornictví, hutnictví a slévárenství či technická chemie, tedy obory, které za třináct let přišly o více než sedmdesát procent absolventů.
Vývoj počtů absolventů řemeslných oborů
v procentech
Poměr absolventů řemeslných oborů
| Počet absolventů 2005 | Počet absolventů 2018 | Změna 2005-2018 | |
| Strojírenské profese | |||
| Obráběč kovů | 817 | 1 175 | + 44% |
| Nástrojař | 417 | 427 | + 2% |
| Karosář | 726 | 214 | - 71% |
| Automechanik/opravář MV | 3 073 | 1 824 | - 41% |
| Strojní mechanik/zámečník | 1 273 | 988 | - 22% |
| Elektrikářské profese | |||
| Autoelektrikář | 763 | 228 | - 70% |
| Elektromechanik | 788 | 486 | - 38% |
| Elektrikář | 2 140 | 1 737 | - 19% |
| Potravinářské profese | |||
| Řezník-uzenář | 235 | 72 | - 69% |
| Pekař | 210 | 132 | - 37% |
| Cukrář | 1 349 | 1 018 | - 25% |
| Nábytkářské profes | |||
| Čalouník | 163 | 40 | - 75% |
| Truhlář | 2 596 | 776 | - 70% |
| Stavební profese | |||
| Kominík | 4 | 111 | + 2 675% |
| Mechanik plynových zařízení | 16 | 31 | + 94% |
| Pokrývač | 74 | 20 | - 73% |
| Zedník | 705 | 253 | - 64% |
| Malíř a lakýrník | 135 | 49 | - 64% |
| Montér suchých staveb | 84 | 36 | - 57% |
| Kameník | 11 | 6 | - 45% |
| Instalatér | 1 070 | 668 | - 38% |
| Podlahář | 31 | 22 | - 29% |
| Tesař | 231 | 170 | - 26% |
Proč přibylo kominíků
Jednou z profesí, která zaznamenala na rozdíl od ostatních velký nárůst absolventů, jsou kominíci. Má to spojitost s tím, že v roce 2011 začalo platit vládní nařízení, které podle typu paliva ukládá jednou či dvakrát ročně povinné kontroly komínů. S tím byla i spojena marketingová kampaň, která upozornila na nedostatek kominíků v republice. “Sdělovací prostředky v tom tenkrát viděly senzaci a na veřejnost se tak dostávaly nepřesné informace o tom, že každý kominík je potenciální budoucí milionář. V této zavádějící a nepravdivé informaci vidím prvopočátek zvýšeného zájmu o kominické řemeslo,” říká Jaroslav Schön ze Společenstva kominíků. O to stát se kominíkem je tak mezi studenty nebývalý zájem. “Není to tak, že by se klukům líbilo lézt po střechách a být špinaví, líbí se jim představa, že budou komíny razítkovat a mít za to peníze,” říká Karel Dvořák, předseda Sdružení učňovských zařízení.
Nezaměstnanost absolventů
Jedním z důvodů, proč jsou pro studenty některé obory méně lákavé než jiné, je často vysoká nezaměstnanost, se kterou se po jejich absolvování musí potýkat. Zatímco loni bylo v Česku bez práce kolem tří procent lidí, průměrná míra nezaměstnanosti absolventů napříč učňovskými obory byla 5,3%.
Míra nezaměstnaných absolventů učňovských oborů
průměr (v %) nezaměstnanosti čerstvých absolventů za roky 2017 a 2018
Mnohem vyšší než průměrnou nezaměstnanost vykazují i řemesla, jako je pokrývač, malíř, zedník či klempíř. Podle odborníků to ovšem nutně nemusí znamenat, že tyto obory na trhu nenachází uplatnění. Jde o povolání, kde se lidé nezřídka uchylují k šedé ekonomice a oficiálně zůstávají nezaměstnaní. „Důvody, proč se někteří rozhodnou působit “mimo systém“, nejsou pouze finančního charakteru, ale mnohdy spočívají i v administrativní zátěži či jiných regulatorních překážkách,” říká Zdeněk Tomíček z Asociace malých a středních podniků.
Zdroj: ASMP, Národní ústav pro vzdělávání, ČSÚ