reklama

Ubývá vyučených absolventů škol. Důsledkem je nedostatek pracovníků a řemeslníků

úvodní obrázek

Ze škol přichází stále méně učňů a řemeslníků

Zatímco v 90. letech dosahoval populační ročník téměř 200 tisíc mladých lidí, v současné době jsme už pod 100 tisíci. V kombinaci s tím, že dlouhodobě mírně klesají podíly přijímaných do učebních oborů, dochází u těchto oborů k výraznému poklesu počtu absolventů. To vše spolu s ekonomickým rozvojem země vede k tomu, že je trvale nedostatek pracovníků, zejména vyučených.

20052018
Počet absolventů všech oborů navazujících na základní školu:11 930375 533
z toho:
Počet absolventů učňovských oborů41 25921 917
z toho:
Počet absolventů učňovských řemeslných oborů19 64711 363

Naprostá většina (88,9 procenta) všech učňů studuje čtyři nejsilnější obory - strojírenství, elektrotechniku, potravinářství a stavebnictví. “Ve společnosti panuje povědomí, že zrovna tato odvětví mají prestiž a jsou hodně na očích,” vysvětluje předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Naopak některá dříve významná odvětví zcela upadají. Patrné je to např. u textilní výroby a oděvnictví. Zatímco před třinácti lety obor úspěšně dokončilo téměř tisíc studentů, loni už jich bylo jen 34. Může za to vlna zavírání textilek a ústup textilního průmyslu v Česku či nižší mzdy v oboru. “Problém je, že nyní textil zažívá jasné oživení, řada firem solidně prosperuje, a lidé nejsou,” říká Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků (ASMP). Obecně ztrácejí zejména fyzicky náročné profese bez vazby na nové technologie, které mladé lidi táhnou. Příkladem může být třeba hornictví, hutnictví a slévárenství či technická chemie, tedy obory, které za třináct let přišly o více než sedmdesát procent absolventů.

Vývoj počtů absolventů řemeslných oborů

v procentech

Poměr absolventů řemeslných oborů

Počet absolventů 2005 Počet absolventů 2018 Změna 2005-2018
Strojírenské profese
Obráběč kovů8171 175+ 44%
Nástrojař417427+ 2%
Karosář726214- 71%
Automechanik/opravář MV3 0731 824- 41%
Strojní mechanik/zámečník1 273988- 22%
Elektrikářské profese
Autoelektrikář763228- 70%
Elektromechanik788486- 38%
Elektrikář2 1401 737- 19%
Potravinářské profese
Řezník-uzenář23572- 69%
Pekař210132- 37%
Cukrář1 3491 018- 25%
Nábytkářské profes
Čalouník16340- 75%
Truhlář2 596776- 70%
Stavební profese
Kominík4111+ 2 675%
Mechanik plynových zařízení1631+ 94%
Pokrývač7420- 73%
Zedník705253- 64%
Malíř a lakýrník13549- 64%
Montér suchých staveb8436- 57%
Kameník116- 45%
Instalatér1 070668- 38%
Podlahář3122- 29%
Tesař231170- 26%

Proč přibylo kominíků

Jednou z profesí, která zaznamenala na rozdíl od ostatních velký nárůst absolventů, jsou kominíci. Má to spojitost s tím, že v roce 2011 začalo platit vládní nařízení, které podle typu paliva ukládá jednou či dvakrát ročně povinné kontroly komínů. S tím byla i spojena marketingová kampaň, která upozornila na nedostatek kominíků v republice. “Sdělovací prostředky v tom tenkrát viděly senzaci a na veřejnost se tak dostávaly nepřesné informace o tom, že každý kominík je potenciální budoucí milionář. V této zavádějící a nepravdivé informaci vidím prvopočátek zvýšeného zájmu o kominické řemeslo,” říká Jaroslav Schön ze Společenstva kominíků. O to stát se kominíkem je tak mezi studenty nebývalý zájem. “Není to tak, že by se klukům líbilo lézt po střechách a být špinaví, líbí se jim představa, že budou komíny razítkovat a mít za to peníze,” říká Karel Dvořák, předseda Sdružení učňovských zařízení.

Nezaměstnanost absolventů

Jedním z důvodů, proč jsou pro studenty některé obory méně lákavé než jiné, je často vysoká nezaměstnanost, se kterou se po jejich absolvování musí potýkat. Zatímco loni bylo v Česku bez práce kolem tří procent lidí, průměrná míra nezaměstnanosti absolventů napříč učňovskými obory byla 5,3%.

Míra nezaměstnaných absolventů učňovských oborů

průměr (v %) nezaměstnanosti čerstvých absolventů za roky 2017 a 2018

Mnohem vyšší než průměrnou nezaměstnanost vykazují i řemesla, jako je pokrývač, malíř, zedník či klempíř. Podle odborníků to ovšem nutně nemusí znamenat, že tyto obory na trhu nenachází uplatnění. Jde o povolání, kde se lidé nezřídka uchylují k šedé ekonomice a oficiálně zůstávají nezaměstnaní. „Důvody, proč se někteří rozhodnou působit “mimo systém“, nejsou pouze finančního charakteru, ale mnohdy spočívají i v administrativní zátěži či jiných regulatorních překážkách,” říká Zdeněk Tomíček z Asociace malých a středních podniků.

Zdroj: ASMP, Národní ústav pro vzdělávání, ČSÚ

reklama