reklama

Český daňový systém přeje podnikání, hodnotí přehled srovnávající 36 zemí OECD

úvodní obrázek

Respektovaná americká analytická firma Tax Foundation ve svém aktuálním přehledu věnovaném 36 zemím OECD hodnotí Česko jako zemi, jejíž daňový systém přeje podnikání.

Kapitál se docela snadno přesouvá z jedné země do druhé, je tedy vysoce mobilní. Investoři se v této souvislosti zajímají o daně. Nejde jenom o výši sazeb, ale také o to, jak se stanoví daňový základ, nakolik je celý daňový systém přehledný a stabilní. Americká společnost Tax Foundation, založená v roce 1937 ve Washingtonu, ve své studii „The International Competitiveness Index“ letos už pošesté jako zemi s nejlepším daňovým systémem vidí Estonsko. V žebříčku zahrnujícím všech 36 členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) si Česko polepšilo o dvě příčky a poprvé se dostalo do první desítky. Naproti tomu nejvíce těžkopádný systém mají Itálie, Polsko a Francie.

Nejvíce konkurenceschopné daňové systémy

maximum = 100 bodů

PořadíZeměPočet bodů
1.Estonsko100
2.Nový Zéland86,3
3.Lotyšsko86
4.Litva81,5
5.Švýcarsko79,3
6.Lucembursko77
7.Austrálie76,4
8.Švédsko75,5
9.Nizozemsko72,5
10.Česko72,2
11.Slovensko71,4
12.Rakousko71,4

Pořadí dalších vybraných zemí OECD

PořadíZeměPočet bodů
16.Německo66,9
17.Irsko66,9
21.USA63,7
25.Británie60,1
30.Řecko52,9
35.Polsko43,5
36.Francie42,7

Zdanění podnikového zisku

vybrané evropské země OECD, nejvyšší možná sazba, %

Firemní zisky nejvíce zdaňuje Francie, nejméně Maďarsko. Sazbu nižší než 20 % používá sedm zemí OECD, včetně Česka. Průměr OECD činí 23,6 %.

Největší vliv na tempo hospodářského růstu mají právě korporátní daně, zatímco daně z osobních příjmů a daně spotřební hospodářství ovlivňují méně.

Zdanění dividend

sazba, %

Obecně platí, že západní země zdaňují dividendy mnohem více než země postkomunistické. Estonsko a Lotyšsko je nezdaňují vůbec, ale pro ostatní kapitálové výnosy v těchto baltských zemích platí sazba 20 %. Například ve Švýcarsku je to opačně. Dividendy se tam zdaňují 21 %, ostatní kapitálové výnosy jsou od daně osvobozeny.

Daň z přidané hodnoty

základní sazba a suma, od které vzniká daňová povinnost

ZeměSazba, %Daňový práh (v USD)*
Maďarsko2757 602
Švédsko253297
Polsko23111 215
Irsko2392 218
Itálie2290 381
Česko2176 297
Rakousko2037 457
Slovensko20100 763
Estonsko2072 612
Francie20103 913
Německo1922 456
Švýcarsko7,781 953

* Sumu (daňový práh), od které vzniká plátcům povinnost odvádět DPH, autoři studie přepočítali na USD s použitím paritního kurzu, jímž se vyrovnávají cenové rozdíly mezi ekonomikami.

Ve většině zemí světa, včetně členů OECD, se spotřeba zdaňuje právě pomocí DPH či daně z obratu (prodeje). Platí, že čím nižší je její sazba, tím účinněji podněcuje ekonomickou aktivitu a umožňuje zvyšovat budoucí spotřebu i zdroje na investice.

Základní sazba DPH je mezi zeměmi OECD nejvyšší v Maďarsku, přičemž suma, od níž tam poplatníkům vzniká daňová povinnost, je poměrně nízká. Ale maďarský „práh“ je pořád mnohem vyšší, než je tomu například v Německu nebo Rakousku, nemluvě o Švédsku.

Daň z běžných příjmů fyzických osob

nejvyšší sazba, %

Většina zemí OECD zdaňuje příjmy progresivně – čím vyšší příjem, tím vyšší daň. Lidé s nejvyššími příjmy odvádějí nejvíce ve Slovinsku, nejméně v Litvě.

Komplikace s daní z nemovitostí či dědickou

Daňové systémy ve vyspělých zemích podle studie hodně komplikují daně z nemovitostí, daně dědické a darovací. Pro poplatníky bývají administrativně dost náročné, přičemž finanční přínos pro stát je minimální. Suma, jež zemím OECD z těchto daní plyne, v průměru odpovídá jenom 0,1 % jejich hrubého domácího produktu. Nejvíc v Belgii (0,7 %). Daň z nemovitostí či daň dědická neexistují v 10 zemích OECD, mj. v Rakousku, Estonsku, Norsku, Švédsku nebo Norsku.

Jak vidí americká studie Česko

V prospěch Česka hovoří zdanění podnikového zisku (19 %), které je hluboko pod průměrem OECD (23,6 %). Zdaňování práce je přehledné. Ale existují také nedostatky. Především to jsou vysoké náklady na přípravu daňového přiznání (compliance burden). Česko ztrácí body také za zdaňování nemovitého majetku, včetně jeho převodu.

Studie rovněž poukazuje na to, že daňovou ztrátu v Česku lze odečítat v pěti následujících zdaňovacích obdobích, zatímco v mnoha zemích je to mnohem déle a některé země tento přenos do budoucna nijak neomezují. „Přenést ztrátu do minulých zdaňovacích období není v Česku možné vůbec,“ říká Jan Čapek, daňový expert poradenské firmy EY.

Zdroj: Tax Foundation (The International Tax Competitiveness Index). OECD (Revenue Statistics, 2018)

reklama