reklama

Česko má stále nízký podíl vysokoškoláků. Univerzity reagují novými obory a propojováním s firmami

Česko stále patří mezi země s nejmenším podílem vysokoškoláků v EU. Titul přitom pomáhá k uplatnění na trhu práce, na úspěšný přechod do praxe se snaží univerzity reagovat novými obory a větším propojením s firmami. V mezinárodních žebříčcích přesto české vysoké školy v posledních letech ztrácí.

Česko má oproti EU méně vysokoškoláků

Počet vysokoškoláků v Česku v posledních letech stále stoupá, celkem jich je tu už přes 1,6 milionu. Přesto v rámci EU má Česko stále jeden z nejmenších podílů vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 25–34 let

Litva
55,6 %
Lucembursko
51,3 %
Švýcarsko
50,1 %
Island
47,6 %
Švédsko
47,4 %
Velká Británie
47,3 %
Nizozemsko
46,6 %
Dánsko
46,2 %
Belgie
45,7 %
Slovinsko
44,5 %
Francie
44,3 %
Polsko
43,6 %
Estonsko
43,1 %
Španělsko
42,6 %
Řecko
42,5 %
Lotyšsko
41,6 %
Rakousko
40,3 %
Finsko
40,3 %
EU
39 %
Slovensko
35,1 %
Portugalsko
34 %
Česká republika
33,8 %
Malta
33,5 %
Bulharsko
33,4 %
Německo
31,3 %
Maďarsko
30,2 %
Itálie
26,9 %
Rumunsko
25,6 %

27. místo

patří České republice v žebříčku U21 Ranking of National Higher Education System, který srovnává kvalitu vysokoškolských systémů padesáti zemí světa. V měření, kterému vévodí USA, Švýcarsko a Británie, si Česko meziročně o dvě místa pohoršilo.

Počet absolventů VŠ v Česku

Počet absolventů v posledních letech klesá, mírně stoupá podíl cizinců, kterých bylo v roce 2016 10,5 %.

Obory s největším počtem absolventů

Obchod a administrativa
12 518
Společenské vědy
7 418
Inženýrství a strojírenství
6 284
Zdravotní péče
5 494
Vzdělání a výchova
5 370

Postavení vysokoškoláků na trhu práce

(Údaje vyjadřují průměr za celý rok 2017.)

84,4 %

míra zaměstnanosti

5 %

míra nezaměstnanosti

79,8 %

míra zaměstnanosti

1,2 %

míra nezaměstnanosti

„Je zajímavé, že v České republice není nízká míra nezaměstnanosti vysokoškoláků doprovázena vysokou mírou jejich zaměstnanosti. Na evropské poměry zůstává vysoký podíl našich absolventů neaktivní – přestože zaměstnavatelé pracovní sílu zoufale shánějí. Souvisí to s délkou mateřské dovolené a jejím finančním zajištěním. Dále pro nezaměstnané absolventy bez praxe není výhodné se evidovat na úřadu práce a též poptávka pracovního trhu se míjí s oborovou strukturou absolventů. Dostupná pracovní místa tak neodpovídají očekáváním absolventů,“komentuje Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky PedF UK.

Jak univerzity reagují na požadavky trhu práce

Masarykova univerzita

Na poptávku na trhu práce reaguje Masarykova univerzita novými obory. Je jím například magisterský program Klinická farmacie a Biotechnologie. Zároveň se snaží zvýšit podíl praktické výuky a praxí během studia. „Například Fakulta informatiky má navázanou úzkou spolupráci s firmami prostřednictvím technologického parku, který sídlí přímo v budově fakulty,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Vysoké učení technické v Brně

Vylepšilo nabídku oborů, jazykové vzdělávání a zavedlo podmínku pro doktorandy absolvovat stáž či část studia v zahraničí. Programy organizuje Erasmus+ a CEEPUS. „Především komunikujeme s představiteli firem, získáváme zpětnou vazbu a upravujeme studijní programy podle potřeb praxe. Je to nyní velmi aktuální téma na naší univerzitě,“ uvedla za VUT Renata Herrmannová, vedoucí odboru marketingu a vnějších vztahů.

České vysoké učení technické

ČVUT pro propojení absolventů s firmami používá Kariérní centrum. Do prostředí firem mohou absolventi nahlédnout i skrze program Mentoring. Podporovány jsou i inovativní projekty a startupové firmy jako AdvaMat a Mob-Bars pomocí Podnikatelského inkubátoru. „Na některých oborech se konají přednášky lidí z praxe v daném oboru v rámci výuky,“ vysvětluje Ilona Prausová z odboru marketingu a PR.

Univerzita Karlova

Některé fakulty Univerzity Karlovy spolupracují se zaměstnavateli a studenti tak přecházejí ze studií přímo do praxe. Přírodovědecká a 1. lékařská fakulta má například společný projekt s Akademií věd České republiky BIOCEV. S projektem spolupracuje například firma Zentiva. „Každoročně jsou pořádány pracovní veletrhy, a to jak na fakultách, tak na celouniverzitní úrovni. Zde je zájemcům poskytováno kariérové poradenství a koučink,“ řekl mluvčí univerzity Václav Hájek.

Zdroj: ČSÚ, Eurostat, MŠMT, Středisko vzdělávací politiky PedF UK

reklama