Nový nadační fond EDUzměna si nechal zpracovat analýzu českého vzdělávání, aby zjistil, kterými problémy nejvíce trpí. Ta vychází ze starších, již publikovaných dat, k nimž autoři přidali vlastní dopočty a poznatky z řízených rozhovorů s učiteli i experty ve vzdělávání. Na pojmenované nedostatky se pak chce zaměřit a českým školám pomoci.

Hlavní problémy českého vzdělávání

Průměrná a klesající matematická a přírodovědná gramotnost, podprůměrná čtenářská gramotnost na konci ZŠ

Žáci mají relativně dobré výsledky v testech ve 4. třídách, ale na konci základní školy se prudce zhoršují. Jedním z možných důvodů je nízká kvalita druhého stupně.

Velká závislost výsledků vzdělávání na socioekonomickém statusu rodiny žáků

Při celkově průměrných výsledcích v testech PISA patří Česko mezi sedm zemí s nejvyšším vlivem ekonomického, sociálního a kulturního statusu rodiny na výsledky dětí v přírodních vědách. A tento vliv se od roku 2006 výrazně zvyšuje.

Velké rozdíly v kvalitě škol na úrovni regionů i typů škol

Zatímco výsledky mezi jednotlivými školami se v Česku liší mnohem víc, než je průměr zemí OECD, rozdíly mezi žáky uvnitř škol jsou naopak velmi malé.

Studenti často deklarují, že neradi chodí do školy

Čeští žáci chodí do školy nejméně rádi ze všech zemí testovaných v rámci TIMSS.

Nadprůměrné zasažení problémovými projevy chování

Ve výzkumu PISA zkušenost se šikanou uvedlo 25,4 procenta českých žáků, což patří mezi nejhorší země OECD, průměr je 18,7 procenta.

Neúspěšnost u maturit

V Česku je zhruba pět procent těch, kterým se nepodaří maturitu složit ani na třetí pokus. Nejhůře je na tom Ústecký kraj, kde je to 8,2 procenta žáků.

Omezená mediální gramotnost a některé oblasti občanské výchovy

Mediální výchova se učí pouze jako průřezové téma, nikoliv jako samostatný předmět. Učitelé, kteří mediální výchovu učí, tak činí ve 30 procentech případů z vlastní iniciativy.

Typy gramotnosti studentů na konci ZŠ a začátku SŠ (PISA 2006 a 2015)

Jako varovný signál lze chápat dlouhodobé mírné zhoršování výsledků matematické a přírodovědné gramotnosti na konci ZŠ a začátku SŠ. Mezi lety 2006 a 2015 se výsledky žáků v mezinárodních testech PISA propadly z nadprůměrných čísel v rámci OECD do průměrných pozic. V čtenářské gramotnosti se výsledky naopak v mezinárodním kontextu mírně zlepšují.

Rozdílné výsledky v přírodovědné gramotnosti v krajích

Mezi výsledky škol v jednotlivých krajích jsou velké rozdíly.

Absolutní a potenciální neúspěšnost při státních maturitách

Problémové chování ve škole

Podle České školní inspekce míra rizikového chování v českých školách dlouhodobě kolísá a nelze vysledovat výrazný nárůst. U některých škol však přibylo kyberšikany.

Žáci, kteří podají přihlášku na pedagogické obory, a jejich obecné studijní předpoklady (OSP)

	Procentuální zastoupení studentů	průměrné OSP
Vůbec nechtějí učit	32,5 %	50,4 %
Učení je baví, ale nechtějí se profesí učitele živit	26 %	54,6 %
Nejsou si jistí, zda chtějí učit	31,3 %	43,6 %
Chtějí učit	10,2 %	38,6 %

Proč učitelé nechtějí učit?

Učitelé v praxi

• nízká společenská prestiž
• špatné finanční ohodnocení
• přílišná administrativní zátěž
• špatný ředitel

Absolventi

• příliš vysoké nároky pedagogických fakult
• neschopnost pedagogických fakult připravit na reálnou práci s dětmi
• přílišný důraz fakult na obecné didaktiky, které nemají praktické uplatnění

Co si myslí rodiče?

Spokojenost českých rodičů se školstvím

Hlavní problémy výuky na českých školách

• zastaralé a přeplněné vzdělávací plány
• malý prostor pro výuku mediální a sociální gramotnosti
• důraz na domácí přípravu
• výuka podporující opakování naučených znalostí

Přechody na víceletá gymnázia

Co motivuje rodiče posílat děti na osmiletá a šestiletá gymnázia?