reklama

Končí stoletá tahanice o umístění brněnského nádraží. Město ho chce u řeky

Brno chce nádraží u řeky

Vedení Brna včera ukončilo léta tahanic o umístění hlavního železničního nádraží. Chce ho přesunout ke Svratce. Konečné slovo ve stoletém sporu ale řekne v půlce roku vláda.

Porovnání variant na přestavbu brněnského nádraží

  • Varianta nádraží Řeka
  • Varianta nádraží Petrov

cena:

42 - 45
miliard korun

42 - 56
miliard korun

začátek stavby:

2020
varianta odpovídá schválenému územnímu plánu

2026
vyžaduje velké změny v územním plánu

doba výstavby:

6 - 7
let

6 - 7
let

vlastnictví pozemků:


Nádraží má vyrůst v takzvaném Jižním centru. Současný radní Matěj Hollan ještě jako aktivista se svým sdružením Brnění dříve rozkryl, komu pozemky v dnes zčásti zpustlé oblasti patří. Některé vlastní firma Karlín Development II zaregistrovaná na Kypru. Jak Hollan zjistil, finálním vlastníkem je Taťána Turziková z banky J&T. Menší pozemky ovládají firmy Randora, Vodička a Camastro, kde figurují politici z ODS. Významnou část oblasti vlastní firma Aupark, která v Česku buduje obchodní centra. Podstatná plocha patří městu Brnu prostřednictvím akciové firmy Jižní město.


Velký pozemek patří státnímu podniku České dráhy, který jej před deseti lety pronajal na 40 let firmě Brno New Station Development. V ní se angažují politici z ODS.

kdo variantu prosazuje:

  • zastupitelstvo Jihomoravského kraje
  • radní města Brna za ANO, KDU-ČSL a TOP09
  • Kancelář architekta města v čele se šéfem Michalem Sedláčkem
  • radní za hnutí Žít Brno Matěj Hollan a za Stranu zelených Martin Ander
  • Varianta je přijatelná pro 64 procent dotázaných Brňanů podle nedávného průzkumu veřejného mínění agentury Focus
  • nezávislí odborníci ze čtyř univerzit Anna Dolinayová, Lukáš Týfa, Pavel Drdla, Miroslav Marada
  • rada města Brna považuje za přijatelnou také jednu z podvariant
  • sdružení nákladních dopravců ŽESNAD.cz
  • Vývoj plánů na přestavbu brněnského nádraží

    Brněnské hlavní nádraží funguje od roku 1839, spolu s břeclavským nádražím je v Česku nejstarší. Klíčový uzel platí dnes za jednu z nejvytíženějších částí české železnice. Současné nádraží je na hranici kapacity a v místě, kde leží, už nelze zvětšit. Posledními významnějšími úpravami prošlo v 70. letech minulého století, první úvahy o možnosti přesunu nádraží se v Brně objevily už zhruba před sto lety.

    2002

    Vláda schvaluje přestavbu železničního uzlu v Brně. Ministerstvo dopravy, Jihomoravský kraj, město a České dráhy podepisují smlouvu a zajištění zdrojů financování.

    2004

    V referendu o poloze nádraží se 85 procent lidí vyslovuje proti přesunu, kvůli nízké účasti ale výsledek není závazný. V roce 2016 se spolu s krajskými volbami koná referendum nové, ani to ale nemá dostatečnou účast.

    2005

    Varianta nádraží u řeky získává kladné stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí (SEA, EIA).

    2009

    Přestavba železničního uzlu přišla po zásahu krajského soudu o územní rozhodnutí kvůli chybám v řízení.

    2013

    Po období sporů s aktivisty je znovuobnoveno územního řízení a vydáno nové územní rozhodnutí.

    2017

    Rada města Brna dostává od Správy železniční dopravní cesty hotovou studii proveditelnosti, kterou zadala v roce 2014.

    Únor 2018

    Zastupitelstvo města Brna odhlasovalo variantu přesunu nádraží k řece. Tu už na začátku roku odhlasovala městská rada i jihomoravské zastupitelstvo.

    Březen – květen 2018

    Ministerstvo dopravy rozhodne podle výsledků studie proveditelnosti o variantě řešení přestavby. O finální podobě by měla v květnu rozhodnout vláda.

    Zdroj: europintbrno.cz, UNIT architekti, Sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura Architekti Lausanne – Brno

    reklama