reklama

20 let v NATO. Z armády je zkušená profesionální síla. Potřebuje ale dál modernizovat

úvodní obrázek

Armáda České republiky se v uplynulých 20 letech změnila na profesionální. Podobně jako další evropské síly se připravovala více na mise v zahraničí než na obranu domácího území. V 90. letech se zdálo, že se armády demokratických zemí budou moci soustředit na udržování míru ve světě. S příchodem moderních technologií navíc přišla velká modernizace.

Srovnat armádu v roce 1999 s tou dnešní je možné jen částečně. Pro politiky i voliče nebyla modernizace prioritou, kolem vojenských nákupů navíc bylo mnoho afér. V posledních letech, zvláště od ruské agrese vůči Ukrajině v roce 2014, však opět roste role armády, která má bránit především území svého státu. Tímto směrem se obrací celé NATO. Ministerstvo obrany plánuje ambiciózní nákupy nové techniky, která by měla vojsko modernizovat, přilákat nové vojáky a budovat aktivní zálohy. Probíhá několik velkých tendrů na nákup vrtulníků, radarů či přileb. Armáda založila velitelství kybernetických sil a informačních operací, buduje výsadkový pluk a slíbila postavit do roku 2025 středně těžkou brigádu. I pro ni připravuje největší armádní nákup v historii, pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty za 53 miliard korun.

Mluví se i o modernizaci či nákupu nových tanků. „Máme jasnou představu, jak bude armáda vypadat v roce 2030,“ zopakoval počátkem roku náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zřejmě poprvé za 20 let má šéf armády pro své plány oporu mezi politiky napříč politickým spektrem. Daří se i nábor nováčků. Podle loňského průzkumu CVVM důvěřuje armádě 69 procent Čechů, což je nejvíc ze státních institucí.

Personál Ministerstva obrany

1999

Vojáci: 54 821

Občanští zaměstnanci: 13 236

Vojáci aktivních záloh: 0

2019

Vojáci: 25 105

Občanští zaměstnanci: 6 796

Vojáci aktivních záloh: 2 854

Aktivní zálohy tvoří lidé, kteří chodí pravidelně na cvičení a dostávají za to plat. Zálohy vznikly v roce 2004.

Vojenské posádky

Letecké základny

1999poznámka2019
Čáslavjediná základna bojových letounů v Česku, operují odsud stíhací letouny JAS-39 GripenČáslav
Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavouzákladna vrtulníkového letectvaSedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou
Praha-Kbelyzákladna dopravního letectvaPraha-Kbely
Plzeň-Líněletecká záchranná službaPlzeň-Líně
Pardubicecivilní i vojenský provoz, armáda zde má výcvikové střediskoPardubice
Přerovzákladnu využívá podnik LOM Praha, který modernizuje a opravuje vrtulníkyPřerov
Hradec KrálovéX
Planá u Českých BudějovicX

Letecká technika

zbraně, které jsme měli v roce 1999 a už nemáme

Označenípočet kusů v roce 1999
MIG-2137
MIG-2317
Su-2232
Su-2524
L-29 Delfín24
Mi-232
An-24, An-26, An-308
Tu-1541

Zbraně, které armáda používala před dvaceti lety a používá stále

označenípočet kusů v roce 1999počet kusů v roce 2019
L-39345
Mi-24/353417
Mi-8, Mi-9, Mi-17, Mi-171Š4024
W3-A Sokol1110
CL-60111
L-410157
JAK-4022

Zbraně, které jsme dříve neměli a nyní je využíváme

označenípočet kusů v roce 2019
Jas-39 Gripen14
L-15927
Airbus A-319CJ2
C-295M4

Počty pozemní bojové techniky

1999

Tanky: 792

Děla, raketomety, minomety (ráže nad 100 mm): 740

Bojová obrněná vozidla: 1 367

2019

Tanky: 116

Děla, raketomety, minomety (ráže nad 100 mm): 179

Bojová obrněná vozidla: 437

Druhy bojové techniky

19992019
tank T-54kolové bojové vozidlo pěchoty Pandur II kolový obrněný transportér Pandur II (různé verze)
tank T-55 (v různých verzích)lehké obrněné vozidlo IVECO (různé verze)
bojové vozidlo pěchoty BVP-1lehké obrněné vozidlo Dingo II CZ
obrněný transportér OT-64bojové vozidlo LR Defender 130 Kajman
obrněný transportér OT-9060mm minomet ANTOS
122mm raketomet vz.7781mm minomet MX2-KM
122mm samohybná houfnice 2S1ruční raketový protiletadlový systém RBS-70
122mm houfnice D-30

Technika, kterou armáda používala v roce 1999 a stále ji používá

tank T-72
bojové vozidlo pěchoty BVP-2
152mm samohybná kanónová houfnice DANA
bojové průzkumné vozidlo BPZV
120mm samohybný minomet vz. 85 PRAM
120mm minomet vz. 82
protiletadlový raketový komplet 2K12M KUB M3
protiletadlový raketový komplet 9K35 Strela 10

Ruční pěchotní zbraně

19992019
7,62m pistole vz. 52útočná puška CZ 805 Bren (různé verze)
7,62mm a 5,56mm kulomet FN Minimi
9mm pistole CZ 75 Phantom
9mm pistole Glock 17
9mm samopal CZ Scorpion EVO 3
84mm protitanková zbraň Carl Gustav

Zbraně, které armáda používala v roce 1999 a stále je používá

7,62mm samopal vz. 58
7,65mm samopal vz.61 Škorpion
9mm pistole vz. 82
7,62mm kulomet UKL vz. 59
pancéřovka RPG-7
reaktivní protitankový granát RPG-75
30mm granátomet AGS-17

Počty zbraní v majetku ministerstva obrany nejsou veřejnou informací.

Účast česká armády v operacích a misích pod vedením NATO

Nejpočetnější byly mise IFOR a SFOR. Nejdůležitější přitom byla právě ta první, IFOR. Česko tehdy ještě nebylo členem NATO, jeho zapojení v misi znamenalo důležitou prověrku schopností armády spolupracovat s jednotkami aliance.

Během nynější afghánské mise Resolute Support se české speciální jednotky dostaly do několika velmi ostrých střetů s islamisty. Na místě také čeští vojáci školí příslušníky afghánských elitních jednotek.

Vývoj českých výdajů na obranu

podíl výdajů na obranu na HDP

V roce 2024 chce Česko splnit závazek dávat na obranu nejméně dvě procenta HDP. Členské státy ho přijaly roku 2002.

Přes 70 procent rozpočtu NATO platí Američané. Prezident Donald Trump proto kritizuje spojence, že neplní své finanční závazky.

Před rokem 1989 dávalo tehdejší Československo na armádu téměř 17 procent HDP. Vysoké výdaje ruinovaly ekonomiku. Česko nemá dost lidí na velkou armádu, která by zemi sama ubránila, proto hledá oporu ve spojenectví se spřátelenými státy.

1999: Vstup do NATO

Česká republika se stala členem NATO. Výdaje na zbrojení klesaly. Po teroristických útocích v New Yorku z 11. září 2001 se NATO zapojilo do misí v Afghánistánu a Iráku. Na summitu v roce 2002 v Praze přijaly členské země závazek dávat nejméně dvě procenta HDP na obranu. Většina států ale závazek ignorovala, u řady zemí výdaje naopak klesají.


2014: Válka na Ukrajině

Rusko anektovalo Krym a vojensky podpořilo separatisty na východě země. NATO zopakovalo, že členské země budou dávat na obranu slíbená dvě procenta HDP. Státy se zavázaly, že tak učiní nejdéle do roku 2014. Vojenské rozpočty většiny členských zemí ale stagnovaly dál. V červenci 2016 se NATO dohodlo na posílení vojenské přítomnosti na východním křídle aliance.


2017: Trump v Bílém domě

Těsně před nástupem do Bílého domu v lednu 2017 Donald Trump prohlásil, že NATO je „zastaralé“ a kritizoval spojence, že neplní své finanční závazky. Česká vláda v lednu 2018 uvedla: „Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout dvou procent HDP v roce 2024.“ Teď říká, že „navýší rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021“. Dvě procenta vláda už nezmiňuje.


Zdroj: Armáda České republiky

reklama